06.07.2003
Občas se mě někdo zeptá, jakou knihu jsem naposled četl. Řeknu název a autora, tázající pochopitelně nezná. Zeptá se na žánr. Pokud řeknu sci-fi, odpovědí je to, co je psáno v nadpisu.
Abych tedy vše uvedl na pravou míru. Nejsem „sci-fista” ani jiný „-ista”. Čtu knihy různé a zásadně je nedělím podle žánru. Knihy dělím na tři kategorie — 1. líbí 2. nelíbí 3. trochu líbí, trochu nelíbí. Jestli se jedná o knihu historickou, detektivku, sci-fi, romantismus, realismus atd... je mi v podstatě jedno. Kromě toho považuji za nemožné většinu knih zařadit, protože „žánry” se prolínají.
Připusťme však, že cosi jako kategorie „sci-fi” existuje.
Krásně problém zhodnotili v předmluvě antologie „Vlak do pekla”. Dovoluji si citovat:
Co je to vlastně sci-fi? — Tyhle vědeckofantastické slátaniny já zásadně nečtu, říkají někteří lidé, když se jich zeptáte na jejich názor na sci-fi. Potíž je v tom, že si lidé pod všeobsahujícím a zároveň nic neříkajícím názvem science-fiction (mimochodem, vymyslel si jej Američan německého původu Hugo Gernsback v roce 1929 a už tehdy začaly spory o jeho právoplatnosti) obvykle představují příběh odehrávající se na cestě od planety Zora k planetě Astra. Hlavním aktérem tohoto příběhu je složité vesmírné monstrum s mnoha tryskami, chňapadly, roboty a kdovíčím vším ještě. Pokud v něm také vystupují lidé, pak to nejsou nositelé jmen, názorů, charakterových a charakteristických vlastností, nýbrž dokonale odlidštěné mechanismy — Piloti, Biofyzici, Programátoři atd. Tak tohle my také nečteme. K tomu není co dodat
Mám doma asi 300 knih, které by se daly do této kategorie zařadit. Knih tohoto žánru jsem četl mnohem více. Přesto se za „scifistu” nepovažuji. Čtu totiž opravdu ledacos, a výše zmíněný žánr určitě netvoří většinu.
Ovšem připouštím, že z této kategorie jsem asi skutečně přečetl více, než je „průměr”. A tak jsem se rozhodl udělat si pro sebe (a pro čtenáře těchto stránek) malý přehled toho, co považuji za zásadní. Knihy, které pokud nějaký fanoušek žánru nečetl, o hodně přišel.
1) Vlak do pekla. Naprostá dokonalost. Antologie anglo-amerických povídek. Vydalo nakladatelství Albatros v edici Karavana v roce 1982.
Dovoluji si tvrdit, že se jedná o vůbec nejlepší sbírku „sci-fi” povídek, která u nás kdy vyšla. Rozhodně, naprosto, absolutně doporučuji i „odpůrcům” žánru.
2) Ray Bradbury, Marťanská kronika.
Naprostá klasika.
3) To nejlepší ze science fiction — První reprezentační ročenka. Vydalo nakladatelství Kredit v roce 1993.
Moje nejoblíbenější antologie povídek. Obzvlášť povídky „My se na věci díváme jinak”, „Medvědi objevují oheň”, „Pomatené povídání pana skunka...” a všechny ostatní nemají chybu.
4) Dan Simmons, Hyperion, Pád Hyperionu. Podle mého velmi subjektivního názoru jeden z nejlepších románů z tohoto žánru.
Tuto knihu jsem jednou půjčil kamarádovi, který vůbec knihy nečte. Jak mi pak řekla jeho přítelkyně, stalo se cosi, co v životě nezažila. Kamarád četl několik dní v kuse, dokud knihu nepřečetl. Nejedl, nespal, jen četl. Tak to jsem sám nečekal.
5) Arkadij a Boris Strugackij, Piknik u cesty. Pokud se bavím se známými, kteří se o sci-fi zajímají, a padla otázka, jakou knihu považují za vůbec nejlepší, vždy se všichni shodnou na této knize. Podle této knihy byl natočen i film, který se mi bohužel vůbec nelíbil. Ovšem jiní ho považují za výborný.
Pokud jste některou z výše uvedených knih nečetli, rozhodně to napravte! Nebudete litovat, naopak budete chválit Whitedoga, jak vám dobře poradil
Abych tedy vše uvedl na pravou míru. Nejsem „sci-fista” ani jiný „-ista”. Čtu knihy různé a zásadně je nedělím podle žánru. Knihy dělím na tři kategorie — 1. líbí 2. nelíbí 3. trochu líbí, trochu nelíbí. Jestli se jedná o knihu historickou, detektivku, sci-fi, romantismus, realismus atd... je mi v podstatě jedno. Kromě toho považuji za nemožné většinu knih zařadit, protože „žánry” se prolínají.
Připusťme však, že cosi jako kategorie „sci-fi” existuje.
Krásně problém zhodnotili v předmluvě antologie „Vlak do pekla”. Dovoluji si citovat:
Co je to vlastně sci-fi? — Tyhle vědeckofantastické slátaniny já zásadně nečtu, říkají někteří lidé, když se jich zeptáte na jejich názor na sci-fi. Potíž je v tom, že si lidé pod všeobsahujícím a zároveň nic neříkajícím názvem science-fiction (mimochodem, vymyslel si jej Američan německého původu Hugo Gernsback v roce 1929 a už tehdy začaly spory o jeho právoplatnosti) obvykle představují příběh odehrávající se na cestě od planety Zora k planetě Astra. Hlavním aktérem tohoto příběhu je složité vesmírné monstrum s mnoha tryskami, chňapadly, roboty a kdovíčím vším ještě. Pokud v něm také vystupují lidé, pak to nejsou nositelé jmen, názorů, charakterových a charakteristických vlastností, nýbrž dokonale odlidštěné mechanismy — Piloti, Biofyzici, Programátoři atd. Tak tohle my také nečteme. K tomu není co dodat
Mám doma asi 300 knih, které by se daly do této kategorie zařadit. Knih tohoto žánru jsem četl mnohem více. Přesto se za „scifistu” nepovažuji. Čtu totiž opravdu ledacos, a výše zmíněný žánr určitě netvoří většinu.
Ovšem připouštím, že z této kategorie jsem asi skutečně přečetl více, než je „průměr”. A tak jsem se rozhodl udělat si pro sebe (a pro čtenáře těchto stránek) malý přehled toho, co považuji za zásadní. Knihy, které pokud nějaký fanoušek žánru nečetl, o hodně přišel.
1) Vlak do pekla. Naprostá dokonalost. Antologie anglo-amerických povídek. Vydalo nakladatelství Albatros v edici Karavana v roce 1982.
Dovoluji si tvrdit, že se jedná o vůbec nejlepší sbírku „sci-fi” povídek, která u nás kdy vyšla. Rozhodně, naprosto, absolutně doporučuji i „odpůrcům” žánru.
2) Ray Bradbury, Marťanská kronika.
Naprostá klasika.
3) To nejlepší ze science fiction — První reprezentační ročenka. Vydalo nakladatelství Kredit v roce 1993.
Moje nejoblíbenější antologie povídek. Obzvlášť povídky „My se na věci díváme jinak”, „Medvědi objevují oheň”, „Pomatené povídání pana skunka...” a všechny ostatní
nemají chybu.
4) Dan Simmons, Hyperion, Pád Hyperionu. Podle mého velmi subjektivního názoru jeden z nejlepších románů z tohoto žánru.
Tuto knihu jsem jednou půjčil kamarádovi, který vůbec knihy nečte. Jak mi pak řekla jeho přítelkyně, stalo se cosi, co v životě nezažila. Kamarád četl několik dní v kuse, dokud knihu nepřečetl. Nejedl, nespal, jen četl. Tak to jsem sám nečekal.
5) Arkadij a Boris Strugackij, Piknik u cesty. Pokud se bavím se známými, kteří se o sci-fi zajímají, a padla otázka, jakou knihu považují za vůbec nejlepší, vždy se všichni shodnou na této knize. Podle této knihy byl natočen i film, který se mi bohužel vůbec nelíbil. Ovšem jiní ho považují za výborný.
Pokud jste některou z výše uvedených knih nečetli, rozhodně to napravte! Nebudete litovat, naopak budete chválit Whitedoga, jak vám dobře poradil
Zadal White Dog, 06.07.2003 22:44:07, 15 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/303
Zpět na článek
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí
Zpět na článek
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí
| |||||||||||||||||||||||||||||
Ale jen poznámečka: kdo jste ještě nečetl Dobrý znamení (Good Omens, Terry Pratchett/Neil Gaiman), neváhejte. Počuráte se smíchy. A točí se podle toho film (režie Terry Gilliam). Jen si to představte - jak může dopadnou spojení Pratchetta s Monty Pythony... Já bych rád zmínil ještě jednu knihu, - Arthur Dent (web) kterou mi kdysi zapůjčil WhiteDog. Byla od Raye Bradburyho a jmenovala se Kaleidoskop. Byl to soubor povídek tohoto autora a některé, zejména Čumilové, Vítr, Malý vrah a Dívka a smrt, si pamatuji dodnes. | |
A co CP? - Ivan (web) Chápu, že má asi každý své oblíbence, ale nemůžu si odpustit přidat ještě Williama Gibsona(http://www.williamgibsonbooks.com/index.asp) a jeho román Neuromancer (http://www.williamgibsonbooks.com/books/neuromancer.asp) | |
Zpět na článek
Hodnocení: 5
Čím víc psů tím líp. Pět psů je maximum.
Navigace
.: Úvodní stránka
.: Text
.: RSS/XML - RDF
.: Přepnout zobrazení
.: Nový design
.: Statistiky
AdSense
Kategorie
Ze života
Počítače
Internet
Programování
Knižní koutek
Čeština
Reklama
Zajímavosti
Šlendrián
Filmy
Dobrou chuť
Co nás čeká
Hudba
Zamyšlení
Politika
Archivy
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004
červenec 2004
červen 2004
květen 2004
duben 2004
březen 2004
únor 2004
leden 2004
prosinec 2003
listopad 2003
říjen 2003
září 2003
srpen 2003
červenec 2003
červen 2003
květen 2003
duben 2003
březen 2003
Hrálo mi tu:
Nahoru po schodisti dolu band - Praporcice Hildegarda (Album Prvni )
Kokrment - zavolejmyjmeno
Kokrment - zavolejmyjmeno
Depeche Mode - 02 - Walking In My Shoes (The Singles 86>98 (cd 2 of 2))
Jiří Korn - Karel nese asi čaj (Totální hity)
![[Powered by Blox]](blox.gif)
Autoři
Arthur Dent
ICQ: MAIL: blog at maly.cz
White Dog
ICQ: MAIL: White_dog at seznam.cz
