Co to blábolím? Uvidíte! Pixy píše o čárkách, já o dějových maskulinech.

Dějová maskulina bez přípony jsou typická pro odborný jazyk. Vznikají ze sloves a pro lepší pochopení některá z nich vyjmenuju: úlet, nárůst, spad, osvit, výplach, výmlat, nábor, rozbor, přípoj, spoj, průnik, výdej — je jich mnoho. Proč jsou typická pro odborný styl?

Jsou stručná a tím vyhovují snaze po racionálním sdělení. Už svou podobou vypadají jako „úderná”, jednoznačná, přesná. Na první pohled působí „odborně”.

V jazyce je tendence taková, že prostředky odborného stylu pronikají prostřednictvím publicistiky do běžné mluvy. Nechme polemik o tom, jestli je to správné či nikoliv. Některá slova (a mezi nimi většina výše vyjmenovaných) jsou dnes už nazírána jako standardní součást spisovného jazyka.

Tak proč tu o tom vlastně plkám? No, snad proto, že občas dojde k tomu, že si lidé takové slovo vytvoří v nouzi. Třeba když píšou nějaký text a chtějí mu dodat punc „odbornosti”. Tak se mi dostalo té cti seznámit se se slovem výřad. To je slovo, které používá náš úřad pro označení vyřazených počítačů. Zkrátka výřad. Například minulý kvartál činil výřad počítačů osm kusů. Navíc to je i označení místa, kde se tyto počítače skladují (snad podle vzoru hřad).

A naprostá perla mě čekala v samoobsluze, kde na vakuově baleném nakrájeném Poličanu bylo napsáno Poličan — nákroj. Znám slovo nákroj v jiné souvislosti — používá se např. v potravinářství ("Při nakrojení musí mít salám v nákroji pravidelnou mozaiku"). Ale tady nejspíš někdo vymyslel analogicky ke dvojici „nařezat — nářez” dvojici „nakrájet — nákroj”.

Miluju tyhle jazykové kutily!