Dnes není socialismus - Martin (web) Ano Arthure, dnes je škola jiná. Nevím z jaké doby mají ti, kteří školství kritizují, zkušenosti se školou. Já mám zkušenosti zcela čerstvé a musím říct, že jsem se s ničím takovým nesetkal. (Pro rýpaly dodávám, že na státních školách.) Nevím, proč, když si to ty (a třeba Trillian) zažil kdysi, to prezentuješ jako současný stav. Tak to aspoň chápu z Tvého textu. Prošel jsem třemi základními a jednou střední školou a nikde nic. Nemyslím, že to je jen náhoda. Proč by se lidé nemohli změnit se změnou režimu, kdy už jim nehrozí, že na ně někdo práskne, že podporují např. USA. Aktivita byla vítána na všech školách. Když si slušně vyjádřil svůj názor, tak tě nikdo neodbyl. Nesmělo se to dělat stylem: "To je ale blbost!" Na to jsou učitelé velmi alergičtí a žáka opravdu raději seřvou. | |||||||||||||||||
|
Vlastní zkušenost... - Alraune (web) Abych vás uvedla do obrazu, narodila jsem se 1970, takže si snadno spočítáte, kdy jsem chodila do školy. Vzepřít se jistě šlo, pokud jste byli víc než přiměřeně exaltované dítě, jako já. A světe div se, systém, tedy škola, mi to toleroval. U učitelů mi vždycky nějak prošlo, že jsem odešla ze třídy, hodila po nich sešitem, pokud mě buzerovali kvůli úpravě, atd. Ten, kdo mi to nemohl zapomenout, byly děti. Považovaly za nesprávné, že mi to běsnění prochází. V tom byla ta tragédie... když držet hubu, tak všichni. Myslím, že je to ten samý pocit, jako když lidé přejí demonstrantům rozbitou hubu. My kušujem, tak musíš taky. | |
Je to pořád stejné. - Je to pořád stejné. (web) Tak nevím, ale já mám přesně opačnou zkušenost jako Michal. Váš článek mi připadá, jako by popisoval moje školní léta. Studuji poslední ročník na gymnáziu, předtím jsem byl na základní škole. Buzerace typu "někdo promluvil, tak se vrátíme" byly na základní škole na denním pořádku. Taky jsem uměl číst od pěti a slušně počítat, takže jsem se setkal i s podobnou reakcí na chyták 3-5. Když jsem vypočítal ve třetí třídě 20:15, tak mě učitelka okřikla, že používání kalkulačky je podvod (což se mě dotklo, protože kalkulačku jsem nepoužil). Stejně jsem se i mnohokrát setkal s přístupem "na to nemáš, ani se nesnaž". Co se mě týče, je škola pořád tou samou institucí vychovávající tupá nemyslící hovada, jakou tady popisuje Arthur. Nehledě na to "šrocení" a "drcení" faktů, letopočtů a podobných pitomostí. Jsem praktický člověk, tak jsem se nesčetněkrát ptal, jakým způsobem se to dá využít v PRAXI (což je to, co by škola IMHO měla učit); jak to využít? Odpovědí většinou bylo "Neboj, využiješ u maturity". Tak to srry, ale já potřebuju nějakou motivaci, když už mám dělat nesmyslné věci. Moje sestra je ještě o pár let mladší, chodila/chodí na jiné školy, a zkušenost velmi podobná | |