Tušíte někdo, jaký je přesný význam slova odtušit? Plus drobná poťouchlost vůči Pavlu Eisnerovi.

Se slečnou, která mi stříhá vlasy, zapřádáme pozoruhodné hovory o lecčems. O zvířatech, o cestování a minule i o češtině. Dnes, sotva jsem usedl, mi povídá: „Víte, jak jsme se bavili minule o těch slovech — já jsem teď narazila na slovo v jedné knížce. Bylo tam skoro pořád...” a když mi ho řekla, uvědomil jsem si, že mám podobný problém. Jde o slovo odtušit. Už mnohokrát jsem jej viděl, četl, z kontextu jsem vyrozuměl, že jde o ekvivalent slov odpovědět, odvětit, ale stále mám dojem, že to není přesně totéž. Že odtušit je něco trošku jiného. Viz úryvek:

Hank viděl, že se ke zraněným sbíhají lidé, a také viděl, že jeho sok prchá z místa, jak jen může nejrychleji. Nebyl si však jist, zda tolik zapůsobila jeho slova nebo přítomnost šerifa.
"Myslím, že mi budete muset něco vysvětlit," odtušil šerif.

Slovníky samosebou mlčí a vydávají to slovo za ekvivalent slova říct, odpovědět. Zalovil jsem tedy v Eisnerově knize Čeština poklepem a poslechem (Díky, Petře!) a ani tam jsem nic nenalezl...

Nevíte někdo, jak to s tím odtušením je?

A když už jsem měl toho Eisnera v ruce, zalistoval jsem a narazil jsem na slovo Kepka. Eisner ho dává jako příklad příjmení, u kterého je lépe nevědět, co vlastně znamená. Píše doslova: Kdyby Kepkové věděli, co říkají, když se nám představují, bylo by jim hodně nevolno. A přec říkají něco staročeského. Ale co, to jim nepovím. Snad jim to vyzradí některý nešetrný češtinář.

Nejsem češtinář, ovšem prozradím to. Staří Čechové měli výraz kep vyhražen pro ženské přirození. Takže kepka je vlastně zdrobnělina onoho nadužívaného slova od „p”.

Tak stejně jako zmizelo Mordyjé, zmizela i kep... A je to určitě škoda!