Pokud máte potíže se zákonem, můžete požádat o milost. To asi víte. Je možné požádat i o milost pro někoho druhého. A je dobré žádost zdůvodnit.

Institut prezidentské milosti zde je. Je jedno, jestli jde o pozůstatek monarchie nebo o snahu dát prezidentovi moc zabránit soudnímu procesu nebo potrestání.

Nějaký pan Ondřej Giňa je stíhán za jakousi zpronevěru nebo krácení daně, nebo oboje dohromady. Pro mě je však nepodstatné, za co je stíhán.

Zástupci Grémia romských regionálních představitelů požádali o milost našeho prezidenta. Tedy žádost podali ještě za prezidentování Václava Havla. To je naprosto bez výhrad jejich právo.

Ale je moc zajímavé, co je podle představitelů dobré zohlednit.

Tedy vězte, že pan Ondřej Giňa je významná osoba. To je třeba zohlednit. Není důležité, že před zákonem jsou si (měli by si být) všichni rovni. Jednou je to pan někdo, tak si zaslouží lepší zacházení.

A dále mi z celé zprávy vychází, že obviněný je Rom. Tak to už trochu zavání rasismem, nezdá se vám? Žádat pro někoho výjimečné zacházení a zdůrazňovat jeho původ, to je u mě rasismus jako hrom!

Pokud by řekli „jsme přesvědčeni, že pan Giňa nic nespáchal. Žil jako spořádaný člověk a dokonce se snažil o porozumění mezi jednotlivými národnostmi” nebo něco podobného, je vše v naprostém pořádku.

Prezident Václav Klaus žádost zamítl. Tak, jak zamítl zatím snad všechny žádosti. A já si pro sebe říkám, že se zachoval správně.

A nakonec: hlavně mi nikdo neřikejte, že pan Giňa podváděl, krátil daně a podobně. Na takové řeči jsem dost háklivý, o tom nemá rozhodovat veřejné mínění, ale soud. Až ho odsoudí, tak to u mě bude zločinec. Do té doby je to pro mě nevinný člověk.