ale kdybysem to nenapsal, tak bysem se styděl!

V Levných knihách jsem si koupil knihu Otmara Chadima s provokativním titulkem Jak bysme (bychom) měli psát, kdybysme (kdybychom) chtěli (vydělávat 90.000 měsíčně, psát knihy...) Ta kniha celkem poutavou a lehkou formou popisuje tzv. Basic Czech Writing se všemi jeho nectnostmi a na příkladech ukazuje, jak je možno stát se z uživatele Basic Czech Writing člověkem, který umí psát česky.

A v této souvislosti jsem si vzpomněl na svého známého, který se mne kdysi ptal, jestli se správně česky píše aby jsme nebo abysme, protože abyjsme se mu nějak nezdálo.

Je to smutné, ale i já v hovoru používám tvar „bysme”. Říkám tedy bych, bys, by, bysme, byste, by, i když je to nelogické. Když v první osobě jednotného čísla říkám bych, proč v množném používám bysme? Ovšem musím se přiznat — nikdy to nenapíšu, držím se jako klíště tvaru bychom.

Ale i přes toto mluvené zaváhání jsem na tom líp než můj vedoucí, který včera na poradě prohlásil: „Já bysem se vrátil k tomu...” To je opravdu prapodivný tvar. Možná je to speciální vedoucovský tvar bysem — tím vlastně ze svého slovníku naprosto vyloučí slovo bych, a proto ho nikdy nemůže honit, tím méně pozdě!


A další věc, která mi leží v žaludku (kromě tečky nad velkým tiskacím I, které jsou schopni se někteří jedinci dopustit, když náhodou píšou v ruce) je psaní slova jestli ve tvaru jest-li. Ten tvar se spojovníkem je sice mluvnicky správný, jen zastaralý. Je to spojení slovesa být s částicí -li a je ekvivalentní tvaru je-li (jako je jest ekvivalentem je). Ovšem použití je poněkud jiné. Jestli (s významem pokud) se používá v jiných vazbách než je-li (s významem pokud je). Jakoby jestli ztratilo funkci slovesa být. Srovnejte:

Jestli je to tak,...
Je-li to tak,...
Jest-li to tak,... (knižní)

ale

Jestli to uděláš, tak... nemá prostý protipól s tvarem je-li, jest-li (leda opisem: „bude-li to tebou uděláno,...”)

Možná mnemotechnická pomůcka je přidat si za to slovo s -li ještě že. Když to půjde, spojovník není. Jestliže, pakliže... Ale co zdali? Lze k němu přidat pak — zdalipak.

Najdete k tomuhle mnemotechnickému pravidlu nějakou výjimku?

PS: Otázka pro lingvisty — Pády mají své latinské názvy (nominativ, genitiv, dativ...), stejně tak čísla (singulár, plurál), časy (présentum, futurum, préteritum), rody slovesné i jmenné (aktivum, passivum, maskulinum, femininum, neutrum). Ale jaké jsou latinské výrazy pro osoby (první, druhou, třetí...) ???