Na českém internetu je jedna věc populárnější než nadávat Dočekalovi, a to psát rozhořčené komentáře k článkům, spílat autorům, jací to jsou nemyslící kreténi, a dokazovat jim, jak jsou směšní svým rozhořčením nad porušováním zákonů či pravidel slušnosti. V ideálním případě pak komentovat Dočekalův článek a spílat mu, jaký je to nemyslící kretén, navíc k smíchu.

Uznávám, Medvídek Pú je kontroverzní osobnost. A snad proto lze u většiny jeho článků najít komentáře ve smyslu: „Zase si tu Dočekal dokazuje, jak je dobrej”, „zase si hraje na vševědoucího”, „jdi do prdele, Dočekale” a podobně, zkrátka klasické komentáře "Ať píšeš co píšeš, nesouhlasím!".

Ale v tomhle článku mi nepůjde o vulgární reakce. Půjde mi o reakce jednoho specifického typu, nazval bych je "Co mě nepálí, nehasím a ty to nehas taky!"

Modelová situace: Pixy (to je poslední příklad) nebo třeba Medvídek Pů nebo kdokoliv jiný, dostatečně známý, napíše kritický článek, ve kterém kritizuje něco, co je nepravostí, špatností nebo šlendriánem. A za několik hodin, nejpozději druhý den, se u článku objeví spousta komentářů a minimálně jeden z nich bude ve stylu: "Jasně, je to špatné, ale dělaj to všichni, tak nechápu, vo co ti de? Nic s tím nenaděláš, takže celý tenhle tvůj článek je jen exhibice a snaha upozornit na sebe! Ne že bych se zastával (jméno kritizovaného subjektu), ale tohle je fakt spíš snaha pomluvit. Proč nekritizuješ těch dalších iks, co dělají totéž?"

Skryté poselství takových komentářů zní: "Dělá to spousta lidí, tak je to v pořádku" popřípadě "zažité špatnosti není třeba aktivně odporovat, stačí se jí nedopouštět" nebo v neposlední řadě "když nemůžeš vyčíslit škodu v penězích, tak žádná škoda není a morálka, slušnost nebo principy jsou jen prázdná slova!"

Chcete konkrétní příklady? Boj Púa proti spamu nebo Pixyho boj za právo na copyright — viz jejich weblogy. Oba argumentují velmi podobně: Nejde o tenhle konkrétní případ, o potrestání toho jednoho dotyčného, vadí mi spíš to, že něco podobného je normou chování... A oběma v komentářích někteří čtenáři píší podobné žvásty, jaké jsem tu uvedl.

I já mám pár věcí, které mi vadí.

Například spam. ("No a co má bejt? Mně chodí denně třicet (padesát, osmdesát) nevyžádaných mailů, tak je prostě smažu a hotovo. Nechápu co ti vadí...")

Nebo taková korporátní arogance. ("Jestli chceš práci, tak jim tam to číslo řidičáku a národnost a bydliště a osoby ve společné domácnosti napiš. Když to tam nenapíšeš, tak si tě ani nepozvou, to je jednoduchá volba. Navíc nechápu, co ti na tom vadí.")

Vadí mi to, že spousta lidí uvažuje způsobem „Nemá cenu se zabývat prkotinami, co na tom, že je to proti zákonu. Denně vidím spoustu případů horšího porušování zákona, tak vo co de?” To je vůbec populární obrat. Vychutnejte si ho ještě jednou:

...tak vo co de?

Třeba de vo to, že tolerance k velkým sviňárnám začíná u tolerance k malým drzostem.

A divné není to, že se Pixy, Pú nebo kdokoli jiný ozve, divné je to, že je za to dotyčný okamžitě napaden, zesměšněn, urážen, označen za hnidopicha, osočen z toho, že si hraje na poctivce (policajta, samozvaného soudce...) a i jinak denunciován.