Dobrá, kostky jsou vrženy. Dopíšu tento příspěvek a půjdu si dát poslední cigáro.

Poslední cigáro proto, že mi jich víc nezbylo. A novou krabičku si kupovat nehodlám.

Přiznám se — oba mé předchozí příspěvky na téma „Závislost” měly jeden hlavní cíl. Sdělit co nejvíce lidem že s kouřením končím. Abych měl jistý pocit zodpovědnosti a motivaci.
Ono není tak jednoduché své předsevzetí změnit, když o něm ví tolik lidí. A přece nemohu čtenáře PNB sklamat.
Svůj záměr jsem prozradil i kolegům v práci, i oni mě budou mít pod kontrolou.
Nemohu sklamat ani sám sebe. Připadal bych si před vámi jako naprostý měkkýš, kdybych skutečně nepřestal.

Poslední cigaretu si dám 5. 11. 2003 přibližně v 00:30 ráno. Neptejte se mě proč zrovna v tuto dobu, stejně vám to neprozradím.

Ale vychutnám si ji řádně, to mi věřte.

O pocitech čerstvého nikotinového abstinenta budu průběžně informovat. Třeba to nebude tak strašné, jak se obávám.

A co ty Arthure? Nechceš se přidat?