Dnes — 20. 11. 2003 — prý měla být vidět polární záře. Šel jsem se večer podívat. A viděl jsem , že i kdyby nějaká záře byla, stejně ji neuvidím.

Bydlím totiž ve městě. A pokud bych chtěl vidět jasnou oblohu, musel bych zřejmě odjet někam velmi daleko.
Všude totiž svítí naprosto neuvěřitelné množství různých lamp, pouličního osvětlení, železničního osvětlení, domovního osvětlení a ještě spousta dalších osvětlení pro která nemám pojmenování.
Venku je prostě vidět skoro jak ve dne.

Dokonce i kdybych odjel za město, bude mě světlo velmi rušit. Bydlím asi 50 kilometrů od Prahy. A když v noci odjedu někam nedaleko a dívám se z nějakého kopce tím směrem, je vidět záře — ne polární ale Pražská. Na 50 kilometrů daleko!!!

Proč je všude tak strašné množství světla? Nestačila by ho polovina? Čtvrtina? Jak to řešili lidé dříve, když tolik světla v noci nebylo?

Jediný důvod, proč je tolik světla, je asi v bezpečnosti. Ale i tak si myslím, že více světla menší kriminalitu nebo nehodovost nezpůsobí.

Pojem světelný smog není jen fráze. Světla je příliš. V noci chci tmu! Aspoň někde!
A když ne tmu, tak tedy tu polární záři. Nebo hvězdy.
Co jsme to provedli s oblohou?