Ale pak si nestěžujte. Můžete si za to sami! Copak nevíte, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán?!

Mám podobné zkušenosti jako Markoff nebo Rony. Za všechny případy jen ten poslední:

Bylo to letos na začátku roku. Známý chtěl, abych mu postavil počítač, protože jsem se před ním neuváženě zmínil, že mě ten můj vyšel laciněji než hotová sestava a navíc že ho mám přesně na míru. Nic zlého netuše jsem souhlasil. Jeho požadavky byly klasické: Za co nejmíň peněz co nejlepší výkon.

Takže jsem mu tedy navrhl sestavu jakou chtěl ("Hlavně 19palcový monitor! A pokud možno tak i videostřižnu!") a řekl jsem mu cenu. Pětatřicet tisíc mu bylo moc. Tak začal přemýšlet na čem ušetřit... Nejprve oželel videostřižnu. Pak frekvenci procesoru. Pak paměť. Pak mu stačila i sedmnáctka monitor. Dostali jsme se na nějakých dvacet tisíc, on kývnul a já tedy začal objednávat komponenty.

Než se sešly, trvalo to asi týden. Během toho týdne jsem od něj dostával denně okolo patnácti mailů, ve kterých mi vždycky psal: Hele, já jsem teď na stránkách www.blabla.cz našel nabídku, nabízejí tam ten procesor o stovku levněji. Nabízejí tam tu grafickou kartu jen za 1.500 Kč. A podobně.

Vypěnil jsem až šestý den, kdy mi napsal: „Hele, podívej se na www.xyz.cz, tam někdo nabízí monitor 21 palců za dvaapůl tisíce, já bych ho vzal a tamten že bys vrátil...” Tak jsem mu jemně vysvětlil, že 21" monitor stojí přes 10.000, takže za dvaapůl sežene akorát šmejd. Odpověď byla: „Jasně. A hele, tady někdo nabízí za tři tisíce devatenáctku...” Viděl jsem rudě. Řekl jsem mu: „Jak chceš, mně je to jedno, já ti dám co sis u mně objednal a pak si k tomu připoj třeba akvárium.”

Součástky se sešly, já to smontoval (v sobotu) a začal jsem instalovat systém. Ale objevily se problémy s grafickou kartou — takže jsem ji ještě v sobotu večer reklamoval a v pondělí jsem si mohl jít pro novou. V pondělí přišel mail: „Tak co, už je ten počítač hotovej?”

V pondělí večer jsem narazil na problém s FireWire. Stahoval jsem tedy ovladače a do toho telefon „Tak co, jak to vidíš? Můžu si zejtra přijet?”

V úterý jsem oživoval celý ten herberk, nastavoval jsem TV-OUT a snažil jsem se, aby všechno fungovalo. Do toho telefony „Tak co...? Zejtra?”

Ve středu jsem instaloval software.

Ve čtvrtek si pro to přijel. Celé jsem mu to předvedl, řekl mu co a jak a on si to odvezl. Za tři hodiny mi volal: „Hele, já to zapojil a pak jsem se nějak hrabal do nastavení tý grafický karty a teď tam nic nevidím. Co s tím mám dělat?” -"Nainstaluj si ty ovladače znovu!" -"Jak?" To už jsem neviděl ani rudě, už jsem měl před očima jenom tmu. Řekl jsem mu: „Dám ti radu: Neser se do toho, čemu nerozumíš!” a zavěsil jsem.

Za pár dní volal zase: „Hele, je to v pohodě, ale teď mi tady říkal jeden známej, že tam mám špatnej motherboard...” Grrrr. „Hele, mně teď jeden známej radil, že si mám nainstalovat XYZT, že to pak poběží rychlejc, tak se tě chci zeptat, protože tomu nerozumím, jestli si to mám nainstalovat?” -"Nevím, XYZT neznám, pokud nemáš problémy s rychlostí, tak to tam nedávej."

Za dva dny: „Hele, já si nainstaloval XYZT a ještě jsem přepnul něco v ovládacích panelech, to mi taky poradil, a teď mi přestala fungovat vypalovačka, nevíš čím to je?” -"Rukama!" odpověděl jsem.

A když mi za měsíc volal a říkal, že u něj „byl známej, co počítačům rozumí, a říkal, že ten počítač má něco špatně nastavenýho, tak to nastavil jinak a vono to pak nešlo spustit, tak jsem to celý přeinstaloval a nějak mi nefunguje ten výstup na televizi a asi je něco s DVD a...”

Zařval jsem: „Tak ať ti poradí ten, co ti to tak odborně nastavil!” A zavěsil jsem.


Přesně jak to popisují bratia Slováci: Vy někomu s něčím v dobré víře pomůžete, ten dotyčný si pozve pak nějakého takyodborníka a vy můžete všechno dělat znovu.

Pokud vám někdo řekne: „Víš, já chci jen poradit, protože vím, že tomu rozumíš,” tak můžete vzít jed na to, že dotyčný se poradí ještě s někým a pak vám bude říkat: „No víš, můj táta má v práci kolegu a jeho syn do toho taky dělá, a ten mi říkal, že ” — a následuje nějaký šílený blud, něco ve stylu „to jak se mi klepe obrazovka dělá nějakej vir a že je třeba to přeinstalovat.” (Obrazovka měla obnovovací frekvenci 50Hz...)

Ale nejlepší sorta lidí je taková, co řekne legendární větu: „Nechci žádný dělo, stačí jen nějakej slabej, já to chci jen na hry.” Kdybych měl cihlu za každého, kdo mi tuhle větu řekl, měl bych dneska už pěkný domek. Od takových fofrem pryč!

Zařekl jsem se, že už nikdy žádnému známému počítač stavět nebudu a ani nikomu nebudu radit. (Existuje jedna výjimka: White dog. Tomu poradím ochotně a kdykoliv, protože vím, že nejednám s počítačovým negramotem.) A vám radím totéž... Pošlete je do krámu. Je lepší být za neochotného, než se další dva roky děsit zvonění telefonu:

"Hele, ahoj, to jsem já. Prosimtě — já jsem koupil od jednoho známýho, víš, taková výhodná koupě, ZIP mechaniku. A já nevím kam jí zapojit, protože tam vzadu jsem nenašel nic, kam bych ji mohl dát... Tak kam jí mám strčit?"

Schválně — co mu poradíte? Kam (si) ji má strčit?