Tak dnes v 0:30 ráno uplynul měsíc od chvíle, kdy jsem si naposledy zapálil cigaretu. Zatím se držím a je to dobré.

Nejhorší byl první den nekouření. Druhý a třetí den to šlo vydržet, čtvrtý den přišla skutečná krize, tu jsem ale ustál. A pak už se to zlepšovalo.

Postupně mi přestává chybět takový ten „pocit cigarety”, tedy nutnost mít cigára u sebe.

Dále chodím na pivo. V restauraci jsem si dříve neuměl nekouření ani představit. Teď je to bez problémů. Nevadí mi ani když sedím u stolu se samými kuřáky, nezapálím si.

Nervozita a podrážděnost mizí, už je se mnou možné opět komunikovat.

Dochází dokonce k zajímavým věcem:
přišel zákazník a mluvil na mě ze vzdálenosti asi jednoho metru. Byl to kuřák a strašně smrděl. Dříve jsem něco takového vůbec nepostřehl.

Ale nevěřte tomu, že když přestanete s kouřením, tak se vám do měsíce zlepší čich a chuť. To je nesmysl. Na to je potřeba mnohem více času. Pouze začnete cigaretový kouř vnímat.

A hrozí nějaké nebezpečí, že opět začnu kouřit? Ovšem! Nejhorší bude, až si začnu myslet, že mi cigarety již nic neříkají a že když si jednou zapálím, nic se nestane.
Ono to tak je. Kdybych teď vykouřil jednu cigaretu, klidně bych se další týden bez cigaret obešel. Fyzický absťák již téměř neexistuje. Ale vydržel bych týden a řekl bych si „pohoda, můžu si zapálit zas”. A to by byl konec.
Pravda je taková, že pokud se někdo "zbaví" nějaké závislosti, ať už nikotinové, alkoholové nebo jiné, nikdy nebude nekuřákem, abstinentem a podobně. Až do smrti již bude pouze abstinujícím kuřákem, abstinujícím alkoholikem ... A to je na závislostech nejhorší...

Nakonec k jediné (podstatné) nevýhodě přestávání s kouřením: přibral jsem asi 4 kila a nejde to dolů, ačkoliv se snažím jíst méně a běhat. Ještě mě čeká tvrdý boj...
Ale když jsem přestal s cigaretami, tak všechno ostatní už bude snadné.