Vzpomínám na časopisy, které mě provázely mým mládím. Tedy hlavně osmedesátými lety. Časopisy jako Sluníčko a Mateřídouška pro mě nebyly ani když mi bylo tak sedm, osm let. V té době mě už zajímaly trochu jiné věci.

Od příchodu na základní školu jsem četl třeba Ohníček — hlavně (a skoro výhradně) kvůli Otazníkům detektiva Štiky . Vzpomenete si někdo? Jak detektiv Štika poznal, že dva cyklisti, dvojčata, se v průběhu závodu vyměnili a díky tomuto podvodu vyhráli?
Kromě toho se mi již tak od šesti let velmi líbilo Ábíčko — tedy ABC mladých techniků a přírodovědců. Kromě všudypřítomného a povinného ideologického balastu se tam skrývalo obrovské množství informací. V každém čísle také vycházely kartičky s rostlinami nebo zvířaty, všechny jsem je měl (a možná ještě někde mám) vystříhané a setříděné v krabicích od bot. A komiksy na zadní straně byly excelentní — tedy Druhá výprava do Ztraceného světa a hlavně nepřekonatelná Vzpoura mozků. Samozřejmě, některé ročníky byly znehodnocené nějakou Kronikou strážců, nebo jak se ta pionýrsko-ideologická blbost jmenovala, ale to byla spíše výjimka.

Dalším z časopisů, který jsem četl přibližně od devíti let, bylo VTM — tehdy se to jmenovalo Věda a technika mládeži. Na časopisu bylo sympatické, že byl docela systematicky připravený.

Od svých osmnácti let už VTM neodebírám, i když vlastně nevím proč.

Nedávno jsem šel kolem trafiky a viděl časopis VTM — Science. Logo téměř stejné, ale obálka taková jiná. Trochu moc frikulínská . Například charakteristika „Měsíčník pro muže s mozkem” je vyloženě idiotská, to musel vymýšlet někdo, komu mozek příliš nefunguje.

Velká fotka nějaké mrtvoly a nahoře nadpis "Proč jsme se nevzdali lidožroutství" a pod tím Stále mladé MUMIE. Celý obal mi připadal jako snah upoutat pozornost za každou cenu. Pokud bych měl kupovat časopis podle obálky, tak VTM Science by nebyl mou četbou.

Ovšem ze zvědavosti jsem si časopis koupil a přečetl. A musím uznat, že jako celek byl nesrovnatelně lepší, než příšerná obálka. Přesto mi vnitřek přišel spíše jako bazar kuriozit a zajímavostí, než jako ucelený a systematický zdroj informací.
Je to možná i tím, že jsem k četbě přistupoval zaujatý a znechucený tou obálkou, která by se spíš hodila k nějakému Life-style časopisu typu RedHot nebo Maxim. Mimochodem, je tam (v tom VTM Science) i nějaký kvíz o ceny, který se týká genetiky. Jednou z otázek je Jak se jmenoval zakladatel nauky o dědičnosti a varianty jsou a) Gregor Mendel b) Gregor Mengel c) Josef Mandl d) Josef Mengele. Tak to mi už nepřipadá příliš vhodné a vtipné, proč se mi stále vybavuje děj divadelní hry Zapomeňte na Herostrata?

Tak nevím. Byly skutečně časopisy mého mládí lepší než dnes? Vypadá to, jako řečnická otázka. Odpověď je zdánlivě nelehká. Leckdo by řekl „byl jsi mladší, ledacos se ti líbilo víc”. Ale já mám možnost vzít si jakýkoliv ze stovek výtisků VTM, která doma schraňuji, a porovnat. A naprosto objektivně musím říct: tento časopis byl před patnácti až dvaceti lety rozhodně lepší než dnes, a nějaká nostalgie s tím nemá co dělat.

V hodnocení hodnotím časopis VTM — Science.