Asi by bylo nošením dříví do lesa upozorňovat na to, že pokud žijete s nějakým tvorem, začnete se mu časem podobat. Nebo se mu podobáte už předtím, než si zvířecího společníka pořídíte?

Pochopitelně musí jít o tvora dostatečně vysoko umístěného na vývojovém žebříčku. Těžko se včelař začne podobat včelce, terarista leguánovi nebo akvarista neonce. I když — jeden nikdy neví.

Kouzelná podobnost se začíná vyskytovat až u koní a psů. Jelikož jsem mládí trávil na venkově, a jelikož se tam vyskytuje farma, kde to vždy koňmi oplývalo, několika koňolidí jsem si všiml už jako malé škvrně. Byl jsem upozorněn na to, že to je normální, a že u psů a jejich páníčků je to ještě výraznější.

Protože jsem za život měl dva psy a ani jednoho koně, nebudu teoretizovat nad podobností člověk — kůň. Ale důvod bude asi podobný jako u psů.

Mimochodem — docela věřím i tomu, že majitelé lvů a tygrů částečně kopírují vzhled svých mazlíčků.

Samozřejmě, že podoba pána a psa se nemusí vyskytovat vždy. Ovšem tento jev je tím četnější, čím výraznějšího psa má člověk ve vlastnictví nebo v opatrování.

Podobností člověka a psa se okrajově zabývá i proslulý etolog Konrad Lorenz ve své nádherné knížce Život se psem není pod psa.

Jedná se patrně o sympatie ke konkrétní rase a o jev zvaný rezonance. Člověk si vybírá zvířecího společníka podle vzhledu a předpokládaných charakterových vlastností, které preferuje. A i pokud nemá možnost si svého čtyřnohého kamaráda vybrat, pokud k němu má přátelský vztah, začne postupně proces synchronizace.

Znám například dvě chovatelky chrtů. Obě to jsou dámy sportovního vzhledu, velmi hubené. Jako chrti. Chovatel plemene husky, se kterým jsem občas v kontaktu, vypadá jako polárník. A když mě jeden můj dlouholetý známý potkal na procházce s Lucinou, a řekl že jsme si podobní, bral jsem to jako obzvláštní výraz uznání.

Nakonec jedna zajímavá otázka. Podobá se Arthur a paní Dentová povahově a vzhledově své dobrmanici Bany?

Proč si lidé pořizují zrovna dobrmana? Těžko říct.

Zas se ti život směje? Když má být hezky — prší?
Teď svitla ti naděje, co problémy tvé řeší.
Z přítele vem´si příklad, jsi jeho dobrý pán
vyměň na chvíli roli, buď jako dobrman.

Tak tohle musíš vidět, ten pes má vážně grády
a kdo ho prvně spatří ten pocit těžko stráví.
Tohle že je ten dravec? Co nic ho nerozhází?
Zuby má ostré, silné, odvaha mu neschází.

To zvíře je fakt krásné a rasa je to dobrá.
A jestli nemáš psy rád, pořiď si třeba bobra.

Když život je jen nuda, a občas marný shon —
sežeň si dobrmana a zkus být jako on.
Tak nevzdávej se nikdy, každá zkušenost dobrá.
Můžeš vítězství získat i když jsi bitvu prohrál.

Teď zardousila hadr a na vysavač štěká!
To štěně vypadá skutečně jako bobřík... prý „říkají mi Bany”
Všechno má ještě před sebou, proč života se lekat!


Je to tak, to štěně jsem viděl na vlastní oči a podrbal ho vlastníma rukama Opravdu na mě udělalo dojem.