Občas mívám takové divné stavy depersonalizace, zmatenosti a úzkosti, nejčastěji večer mezi sedmou a osmou hodinou. Dnes jsem vypozoroval, čím to je: Tou dobou se dívám na zprávy!

Před pár dny spadlo letadlo nějaké egyptské společnosti, zahynuli všichni co v něm byli. Následně se profláklo, že ta společnost měla celkem dvě letadla, která ve Švýcarsku (a nejspíš i v dalších zemích) neprošla kontrolou a měla zákaz přistávat (nebo taknějak podobně, nevím jak přesně). Zkrátka — létali se šrotem.

Dnes Velká Británie zveřejnila seznam leteckých společností, které mají zakázáno létat do Velké Británie právě kvůli zoufalému technickému stavu svých letadel. Potud vše v pořádku.

Ale co nechápu je to, že se ostatní evropské země brání tomu udělat podobný krok a hájí se tím, že by něco takového mohlo takto jmenované společnosti ekonomicky poškodit!

Ježišmarjá, když někdo vozí lidi s verkem v dezolátním stavu a ohrožuje tím životy nejen pasažérů, ale i lidí na zemi, nezaslouží si nic jiného, než aby zkrachoval! Tak jaké ohledy??? Krucinál, to jsou nějaká „ekonomická hlediska” přednější než životy lidí?

To se už opravdu nesmí o šlendriánu říct, že je to šlendrián a lumpárna, aby to náhodou lumpa ekonomicky nepoškodilo?

Já jako zákazník snad mám právo vědět, jestli společnost, se kterou hodlám letět, nemá letadla v dezolátním stavu. A pokud někdo takové informace má a utajuje je, tak tím ohrožuje životy lidí. Je to jako by potravinářská inspekce řekla: „Víme, kdo prodává zkažené maso, máme je na seznamu, ale nikomu to neřekneme, abychom dotyčné prodejce ekonomicky nepoškodili.”