Ach jo :o( - Tokugawa (web)
(16.02.2004 12:12:23)

 - dgx (web)
(16.02.2004 12:34:40)

Je to velká škoda velkého člověka. Jen doufám, že věty: "Nechci slevu zadarmo", "Seděl jsem sám v přeplněném kupé" nebo "...zašlápl medicinball hluboko do parket" budou tak tešit i další generace.

Trošku jiný úhel pohledu - Jerry (web)
(16.02.2004 12:38:27)

Nedá mi to:
Též jsem znával zpaměti povídky Š+G, ovšem další sestavy mě už příliš neuchvátily. Z pořadů s Bubílkovou jsem viděl pouze část jednoho dílu kdysi, když jsem se náhodou dostal do přítomnosti zapnuté televize a tehdy na mě jejich humor působil značně prvoplánově. Pokud Arthur píše, že "v televizi nebyl lepší zábavný pořad takového druhu pro mou cílovou skupinu.", vychází mi z toho, že buďto jsem viděl špatný díl, nebo byli Šimek s Bubílkovou jednookými mezi slepými. A pokud platí druhá možnost, jsem nucen po přečtení komentářů k [www.novinky.cz/02/57/74.html] zkonstatovat, že Nova silně deformuje vkus...
Nicméně - povídky a nahrávky Š+G mě provázely dětstvím a dospíváním, škoda autorů. Obou.

 - pixy (web)
(16.02.2004 13:50:44)

Já jsem Šimka vždycky vnímal jako "toho druhého" vedle Grossmana - toho, jehož humor je trošku přízemnější, méně vzletný. Potřeboval prostě vedle sebe vždycky někoho "moudřejšího", pak to byla paráda... S Grossmanem se doplňovali naprosto ideálně (ostatně si myslím, že bez něj by se nikdy Šimek do popředí nedostal); se Sobotou už to bylo slabší (protože agresivnější - Sobota JE inteligentní, ale přitom byl nekultivovovaný a hraně "křupanský", kdežto Šimek byl podobně "křupanský" [nic ve zlém] od přírody, takže se nedoplňovali, ale jen vzájemně posouvali dost jiným směrem). S Krampolem (nedejbože s Klukovou) to bylo ještě horší, protože tomu už chyběla i ta Sobotova inteligence, takže výsledek byl ještě přízemnější a čistě prvoplánový. A nakonec Bubílková - ta zase přinesla do dvojice ne-li trochu rozumu, tak aspoň něco té chybějící "noblesy", takže výsledek byl přece jen zase trošku kultivovanější než předchozí dueta. Ale pohříchu byl tentokrát (na rozdíl od Š+G) tím mozkem a tahounem Šimek, což byla vždycky ta horší varianta...

Prostě Š+G byla unikátní, nenahraditelná autorská dvojice a jen kvůli ní jsem Miloslava Šimka hluboce respektoval a byl ochoten (aspoň jakž takž) přijímat až do současnosti. I když si nemyslím, že tím velikánem z oné dvojice byl právě on, jisté je, že byl její nezbytnou součástí a to se taky cení.

A když nic jiného, tak nemůžu pominout, že tvorba Š+G byla jedním z kulturních základů, na nichž jsem vyrostl. Vedle forbín W+H (nic jiného jsem z Osvobozeného stejně dlouho neznal) to byly právě Návštěvní dny a Povídky, které jsem si pořád dokola sypal do hlavy už od mala - dodneška ze mě řada dialogů i celých povídek vypadne, i když mě vzbudíte o půlnoci ("V životě lidském nachází se několik pěkných momentů. Překonání strachu z polednice, zápis do školy, vyloučení ze školy a od třinácti let pak pravidlené mejdany, kde se utuží kolektiv a pubertální představy nabydou konkrétních forem. Ani já jsem neunikl tomuto koloběhu..." Pořád to umím celé, slovo od slova...) Dokonce ani “původní" Semafor mě moc neovlivnil (tedy ano, ale jen hudebně - ostatně k Suchému mám podobný vztah jako k Šimkovi, vždycky byl můj oblíbenec spíš Šlitr a Suchý je pro mě bez něj již cosi méně zaznamenáníhodného). A nakonec to byli ještě Cimrmani - ale ti přišli až v/po pubertě...

Proto pro mě - přese všechno, co bych mohl Miloslavu Šimkovi vytýkat - odešel autor, který ovlivnil celý můj život velmi podstatným způsobem. A to už je co říct. Proto hluboce smekám.

A namísto minuty ticha si jdu pustit nějaký Návštěvní den. Takový člověk si i v nejvyšší úctě smutek nezaslouží.