Zajímalo mě to. Nezaujalo.

První, kdo mě nalomil, byla Denisa Kera se svým článkem smrt na Orkutu a smrt Orkutu, kde popisovala nějaké vyloučení dajakého týpka, který o tom napsal a jak se komunita za něho postavila proti tomu zlému Systému a... no zkrátka starosti jak z panoptika problémů.

Následoval Kombajn se svou úvahou, zejména tou pasáží o Černovlásce mne dojal.

Někteří jeho členové berou svět „orkutích vztahů” asi zu moc vážně a nahrazují si jím realitu. Já osobně jsem kromě informace o tom, jak kdo vypadá a jak se kdo jmenuje neobjevil nic, co by mě opravdu zaujalo. Diskuse? Ech... Sbírání „přátel” a „komunit”, abych jich měl co nejvíc? Samoúčelné... Brouzdání po profilech ostatních a zkoumání kdo se s kým zná a kdo co jí a kdo má jaké fotky? To se mi omrzelo po pár dnech.

Ne, nebyl jsem smazán a nemám starosti jako ten Denisou zmiňovaný člověk. Skončil jsem stejně jako Pixy, Pú nebo Vilém Málek. Hledal jsem informace o tom, jak svůj účet zrušit. Poslal jsem mail, ale nic se nestalo a dnes se objevila v nastavení volba Terminate. Využil jsem ji.

Když jsem chtěl před časem pozvat White Doga, zeptal se mě prostě: „Řekni mi proč bych tam měl být!” A protože ho znám, tak jsem mu po pravdě odpověděl, že není důvod, proč by tam zrovínka on měl být.

On není ani důvod, proč bych tam měl být já...

Tím nechci říct, že někdo z vás nemůže mít opravdu dobré důvody pro to se na Orkutu „realizovat”, s ním „pracovat” a podobně. Já je jen zkrátka nenašel.

PS pro -tgm-, který reagoval u Pixyho: Interakce reálné a ty, které mám díky weblogům, mi bohatě stačí. Nemusím hledat „další kanály”. Orkut není dle mého soudu pro lidi, kteří jsou socializovaní v reálném světě, ale spíš pro „netizenské identity”, které hledají jiné obyvatele internetu.