Hledal jsem dnes ráno cosi pomocí Google, zadal nějakou kombinaci slov, a jako jednu z mnoha možností mi to nabídlo odkaz na básničku. Upozornění — jen pro otrlé!

Co byste tomu řekli, kdybyste si v pátek ráno po příchodu do práce přečetli zrovna tohle?

Poezii občas čtu — mám načteného dokonce i Dante Alighieriho a jeho Božskou komedii, a mnoho dalších básníků a jejich děl. Nebudu se zde rozepisovat jaký druh literatury a poezie mě oslovuje, stejně má každý jiný vkus a co se líbí mě nemusí se líbit někomu jinému. To je ostatně v pořádku, kdyby se všem líbilo to samé, byl by svět šedý a nezajímavý.

Poezii však ne vždy rozumím. Přesto mám literární díla z této oblasti rád a rozhodně se nechci stylizovat do role někoho, kdo pohrdá něčím, co zcela nechápe.

Také ale ze sebe nebudu dělat znalce umění jen proto, abych vypadal zajímavě, to skutečně nemám zapotřebí a lidi, kteří se tak chovají, považuji za směšné snoby.

Proti básni, kterou zmiňuji v úvodu tohoto příspěvku, pochopitelně nic nemám. Nehodlám ty verše rozebírat, podstatu tohoto literárního díla ale nechápu.

Mohl by mi někdo sdělit, co tou básní chtěl básník říci?