Slova psaná do šera pátečního večera (no tak mi ulít veršík, no...)

Včera mi nebylo dvakrát dobře (tímto se omlouvám Máje...) Nevím jestli je to zimou nebo jestli to „prostě tak je”. Dneska to bylo o něco lepší — až do chvíle, než mi pes naběhl do bolavého kolena.

V podvečer jsem koukal na předpověď počasí. Michaela Dolinová a pak i Romana Vítová prohlásily, že bude zítra zataženo nízkou oblačností. Zarazilo mě to, měl jsem za to, že se říkávalo zataženo s nízkou oblačností, ale možná už blbnu (to se nám, mužům lehce přes třicet, prý stává, jak tomu četní příkladové nasvědčují). Připadá mi to sice logické, ale poněkud nepřirozené, asi jako obchod ovocem a zeleninou. Ale i okno je zataženo záclonou, tak co!

Po předpovědi se objevila reklama a v ní se nějaká velmi úlisná holčička čílila, že venku prší a tatínek jí nabízel Actimel (kašlu na skrytou reklamu, tohle není televize). Holčička se ho ptala: „A proč mi ho dáváš každý den?” tak příjemným hláskem, že jsem měl sto chutí zařvat: „Protože doufá, že se jím jednoho krásnýho dne zalkneš a přestaneš se tak blbě ptát!” Až tahle holčička dospěje, stane se z ní Máňa (to je ta, co stojí nad košem prádla, lomí rukama a pak juchá jako debil, když jí kamarádka Bláža ukáže Nový Speciální Odstraňovač Skvrn Od Ovoce, Trávy A Zaschlého Manžela).

Zítra po obědě vyrážíme vstříc novým dobrodružstvím do Brna. Takže přeci jen nejspíš dojde k historickému setkání tří lidí, co rozjeli Bloguje.cz a v životě se neviděli... Ale zpátky pojedeme brzy, nesehnali jsme žádného DogSittera

A v neděli jdeme na Screamers...

Tož asi tak!