Mamucha mě dokáže systematicky vytáčet, ostatně jako každá kritická, despotická a milující matka. Jednim z triků je neschopnost zapamatovat si názvy sexuálních změn, úchylek a stavů. Nezná je a přesto je používá, no to mě bere kvasinka za sliznici. (...) S postupem věků se tohle všechno brousilo, lámalo a když jsem jednou mamuchu vydírala, aby mi přispěla na prášky, že plánuju pravidelný vytloukání klínu klínem, byla už tak americky vycukaná, že div nezačala povykovat na celou autostrádu něco ve smyslu: „No hurá, tak konečně do toho taky flákneš, jak je na tom Ten Tvůj s ...” No to mi zase šla z jejích narychlo uvolněnejch mateřsko-přátelskejch rezerv hlava mimo páteř.

Nejvíc se mi líbil článek „Přivázaný pes napadl šestileté dítě”. Skvělé. Že ho rovnou nesežral, hajzla. Věc se měla asi tak, že spratek přelezl ohradu na soukromej pozemek a hlídací pes si ho trochu podal. Pes konal svou povinnost a šklebákovi natrhl prdel (plus pár dalších tělesných orgánů). Asi si děťátko neuvědomilo, že lozit přes cizí ohrady na cizí pozemky, notabene se motat do blízkosti psa, ač na řetězu, že to není dobrej nápad. Dobře mu tak.