.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

27.04.2004



Musíte mít tu nejmodernější techniku? Proč?

Kdysi jsem krátký čas dělal ve firmě, kde se vyráběly inkubátory a podobná zařízení a překvapilo mne, že používají jako řídící jednotku starý procesor (opravdu, už je mu nějakých dvacet let, to je u procesoru kmetský věk) 8051. Když jsem se podivil nahlas, dozvěděl jsem se důvod...

Stejně tak v Sojourneru, sondě, která přistála na Marsu s Pathfinderem, byl použit procesor 8085, tedy architektura, které je skoro třicet let. Ze stejného důvodu.

V těchto zařízeních je totiž potřeba mít procesory spolehlivé a dostatečně jednoduché. Procesor, u nějž si dokážete představit, co se tam s každým taktem hodin děje. Procesor, který má už „vychytané mouchy”, který byl vyzkoušen ve spoustě nejrůznějších aplikací a u kterého hrozí minimální možnost, že vlivem nějaké kosmické záludnosti bude pracovat podivně. Zkrátka potřebujete spolehlivý a lety prověřený čip.

Zkuste poslat do vesmíru Pentium 4 a nebudete se stačit divit. Nejenom že u takového čipu nejste schopni bezpečně říct, co se v něm v kterou chvíli děje (protože si dělá spoustu věcí sám podle okolností), ale navíc kvůli jemnosti jeho architektury stačí pár částic kosmického záření a ejhle — objeví se impuls tam, kde by ho nikdo nečekal...

Nedivil bych se, kdyby ze stejného důvodu byly obslužné programy napsány ve čtyřicet let starém Fortranu. Těžko si představit, že překladač Fortranu pro PDP-11, či jak se ten stroj jmenoval, má po tolika letech ještě nějaké neodladěné chyby, o kterých by nikdo nevěděl. A chyba v programu by mohla být osudová, tam by „Runtime Error 200” přišel na několik miliónů dolarů. Představte si, že by z Marsu přiletělo sdělení „General protection fault at 0x33AD:0x6EEF, rebooting now”. Pro tučňáky nutno dodat, že Kernel Panic by byla naprosto stejně mizerná varianta.


Co z toho všeho vyplývá?

Někdy je třeba dát přednost zkušenosti před výkonem. (To je mimochodem poznatek aplikovatelný i do zaměstnanecké politiky.)

Kosmický výzkum podněcuje rozvoj nejmodernější techniky a sám využívá méně moderní, zato spolehlivou.

Nelze tvrdit, že všechno staré je automaticky k ničemu.

Pro ježdění po Marsu stačí řádově nižší výkon než pro spuštění MS Office. Spuštění Office je asi mnohem náročnější úkon než drandění po jiné planetě. {smile}


(Kdyby zase někdo něco namítal: Je to psané s nadsázkou a spíš pro zamyšlení...)


Zadal Arthur Dent, 27.04.2004 12:00:43, 25 komentářů...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/849

Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

trošku jiný pohled - dgx (web)
(27.04.2004 12:30:34)

Myslím si, že důvod je úplně jinde.

Obrovské instituce, jako je třeba NASA, mají zkostnatělé vnitří struktury, jsou nepružné. Lidé, kteří tam šéfují, zůstali v dobách DOSu a oněch starých procesorů.

Jakmile dojde k nahrazení personálu za mladší programátory, přijdou ke slovu i moderní procesory. Do té doby si pojedou svým konzervativním směrem.

Nakonec Arthurovo vysvětlení zřejmě úspěšně používají sami šéfové, pro které by nové technologie znamenaly konec kariéry.

Taky jsem si sedl na prdel, když mi řekl strýc z Dortmundu, který jako šéfprogramátor bere 8t EU měsíčně, že dělá v COBOLU.
    

Ftip z roku 1999 - Mudd (web)
(27.04.2004 12:38:36)

Jeden programátor měl šílenou spoustu práce s řešením problému Y2K. I rozhodl se, že se nechá na zmrazit, než se to přežene.
Když ho rozmrazí, ptá se: "To je rok 2001?" a dostane odpověď: "Víte, stala se chyba, vlivem chyby Y2K jste nebyl probuzen, teď je rok 9999 a máme s tím taky trochu problém. A vy prý podle našich záznamů umíte COBOL!"
    


Re: trošku jiný pohled - rony (web)
(27.04.2004 12:50:02)

to ma aj jednu protivec: ak uz mam v comsi cosi vytvorene, preco by som tu musel prepisovat len kvoli tomu, ze je to v nemodernom jazyku alebo pre nemoderny procesor? nie je to zbytocna praca, ked trebars hlavna cast celeho projektu proste funguje a chce to len udrzbu?
Ani mne sa neoplati prerabat nejake stare projekty, a ked prestanu vyhovovat, skor ich nahradzam kompletne. (doraz na "ked prestanu vyhovovat").
Tiez si dost blbo predstavujem situaciu tak komplikovaneho procesora/OS ako su dnesne PC (Amd, Intel / Win, Linux) niekde daleko, kde nie je moznost pribehnut a "cosi" vymenit.
    


Re: trošku jiný pohled - Jakub (web)
(27.04.2004 12:54:54)

Stare typy procesoru se samozrejme delaji trosku jinak nez driv, ale o to nejde.
Stale vznikaji nova zarizeni, ktera proste nepotrebuji tu tunu moznosti novych procesoru, staci se mrknout na internet.
    


Re: trošku jiný pohled - Arthur Dent (web)
(27.04.2004 12:57:50)

Obávám se že to tak není a že pravdu má Ed Post, když píše, že navigaci sondy za mnoho miliónů dolarů nelze svěřit mladíčkovi z univerzity... {smile} Stejně tak ji nelze svěřit Pentiu dřív než za pět let, tedy v době, kdy už bude dostatečně známé, jak ten čip pracuje v mrazu, vakuu a bombardován kosmickým zářením.

Navíc spoustu práce dělají pozemní počítače a v té sondě opravdu není potřeba žádný obrovský početní výkon, tam je spíš potřeba spolehlivost.

Já být šéfem v NASA a řídit takový projekt, tak se taky zeptám: "A vydrží to přetížení při startu? Vydrží to vakuum? Vydrží to kosmické záření? Bez jediné chyby? Pět let?" - a to u Pentia nikdo neví. {smile}
    

Re: trošku jiný pohled - dgx (web)
(27.04.2004 14:54:06)

Pentium s námi už je jedenáct let, a v podstatě je to "jen rychleší 386", která se sériově vyrábí téměř 20 let. Takže zas taková novinka to není.

Ale od NASA ani nemuzete cekat, ze by pouzivani starych technologii vysvetlila jinym zpusobem. Ale proc jim verit? Zvlast, kdyz CR je desne vpredu ve zvladani technologii, daleko pred nasimi zapadnimi kolegy. (bez ironie, je to fakt)

Mozna v tomto bych hledal i vysvetleni, proc jsou svetove portaly psany ve velmi spatnem HTML, o validite vubec nemluve, ale to uz je uplne jina pohadka {smile}

ač se na to díváme zcela jinak, tak si neprotiřečíme, ne?
    

Re: trošku jiný pohled - Arthur Dent (web)
(27.04.2004 15:13:55)

Vezmu to bod po bodu:

1. Pentium jako rychlejší 386 - tady nesouhlasím. Pentium má poněkud jinou architekturu, jinou technologii (0.3 mikronu tuším), na známou chybu ve FPU si pamatujeme všichni (to byl taky důvod proč v tom roce 1994 či kdy NASA odmítla zakázku na Pentia pro "pozemní" stroje). Představa, že kvůli podobné chybě zahučí někam do šírého kosmu sonda za X miliónů a Intel řekne: "Přineste nám ten procesor, my ho zdarma vyměníme" je docela dráždivá. {smile} Ale stejně - Čím bytelnější procesor, tím míň se nechá rozhodit takovými věcmi, jako je kosmické záření... {smile}

2. Ohledně využívání moderních technologií se docela shodneme. Po zrušení embarga začátkem 90. let jsme od MHB8080 skočili rovnou na 286... {smile}

K tomu jen rýpnutí: Ve využívání technologií jsme vepředu, v technologické gramotnosti zase poněkud pozadu {smile}
    

Re: trošku jiný pohled - dgx (web)
(27.04.2004 16:14:12)

>> v technologické gramotnosti zase poněkud pozadu

A víte, že to je vlastně docela logické? Představil bych si to jako <a href="[id.mind.net/~zona/mmts/functionInstitute/rationalFunctions/oneOverX/oneOverX.html]">nepřímou úměru</a>, na jedné ose gramotnost, na druhé vyspělost {smile}
    


Re: trošku jiný pohled - Egi (web)
(28.04.2004 10:20:50)

S tou chybou se tehdy taky rikal chtip, ne?
"Proc je Pentium rychlejsi nez 486?"
"Jelikoz 486 vysledky pocita, Pentium je odhaduje." :o)
    


 - Mirun (web)
(27.04.2004 13:39:11)

Tuhle jsem někde četl o tom, že NASA si velice chválí ruské nosné rakety z toho důvodu, že obsahují minimum elektroniky, čímž se minimalizuje riziko "čím složitější přístroj, tím víc se toho může pos**t". Pravděpodobnost úspěšného startu mají i přes X let starou technologii daleko vyšší, než ty samé, napchané moderními věcmi. Takže něco na tom bude.
Ono stačí pozorovat komp co dělá, když přijde na blízko položený mobil SMS. A kosmické záření je mnohořádově agresivnější prevít, než signál z telefonu... takže tomu co tvrdí dávám jednoznačně za pravdu.
    

Re: - Roj (web)
(27.04.2004 16:50:50)

O ruskych raketach vs raketoplanech nam povidal uz nas fyzikar v r 1980 neco ve smyslu:
Raketoplan se postavi, pak leta a zastarava. Ruske rakety se vystreli a znici. Takze kazda je fungl nova, muze mit vychytane chyby te predchozi. Za 10 let se od te puvodni uz dost podstatne lisi, je moderni a spolehliva.

Moudry clovek!
    

Re: - Arthur Dent (web)
(27.04.2004 17:09:41)

Dost možná právě proto v nich není ta nejmodernější elektronika... {smile}
    

Re: - Roj (web)
(27.04.2004 21:50:29)

Vsak to se nevylucuje {smile}
    


Re: - Lokutus (web)
(28.04.2004 10:58:23)

Já mám položený mobil vedle počítače kdykoliv ho nabíjím a s počítačem se nic neděje. Zato ten mobil se občas zcvokne. Tuhle mi posunul obraz na displayi horizontálně o polovinu dolů. Nechápu, jak je to možný.
    


 - HUB (web)
(27.04.2004 21:47:03)

Proti kosmickému zařízení existuje jedna obrana která se sem tam někdy použije - více stejných zařízení pracujících současně. Dejme tomu že 2 procesory řeší stejný úkon a pokud na konci příkladu dosáhnou stejného výsledku, pak je docela větší pravděpodobnost že je výsledek správně než při použití jednoho procesoru který se může kdykoliv mýlit a nijak se na to nepřijde...
    

Re: - HUB (web)
(27.04.2004 21:52:00)

Pardon! Věta měla začínat "Proti kosmickému záření" a ne zařízení {smile}
    

Re: - Roj (web)
(27.04.2004 23:01:22)

A co kdyz se vysledky lisi? Jaxe pozna ten nezfušovaný? {wink}
    

Re: - Arthur Dent (web)
(27.04.2004 23:17:26)

Tak jsou oba špatně a hlasuje se znovu... Teda pardon, počítá se znovu {smile}
    


Nejen v kosmu. - Radek
(28.04.2004 09:05:08)

Např. v naší milované Nově, kde výpadek na řekněme pět sekund je průser, mají stále Novell 3.12 SFT = dva servery, tvářící se jako jeden. Reklamy jsou pouštěny z digitálních Beta kazet...
    


V zasade - Egi (web)
(28.04.2004 10:40:42)

je to skutecne tak, v jednoduchosti je sila. Vzpominam si, jak na jedne instalaci u zakaznika tehdejsi firmy vesele bezel v roce 2000 server na Novellu 3.12 (posleze 3.2 - patch kvuli Y2k), vsak co je potreba lepsiho na sdileni nekolika DBF souboru?
A to byla ta stejna instalace, kam jsem prisel po case, zapnul u serveru monitor, tam svitilo "Server Up Time 451 days". Bez zasahu, bez sahnuti, akorat mistni saman dvakrat za rok zmenil cas. Baba v kancelari mi server dokonce malem zaprela, protoze o nem nevedela.
Co se tyce procesoru - skutecne spousta dulezitych ridicich stroju pouziva takoveto relikvie, jak pise Dent, jde o spolehlivost, nulove problemy s prehrivanim, nizka energeticka narocnost. To vsechno muze hrat roli.
    

Re: V zasade - Arthur Dent (web)
(28.04.2004 11:00:39)

No a to já se pamatuju na opačný případ, jak v roce 1997 na ministerstvu zemědělství seděl na "odboru výstavby lesa" ouřada, před ním leželo PC s dvěma Pentii a 64MB paměti (tenkrát!) a na devatenáctce monitoru jsem viděl známý a oblíbený T602. Na přímý dotaz odpověděl, že mu T602 stačí, že nic víc nepotřebuje, ale že by asi potřeboval rychlejší počítač, protože je ta T602 pomalá...
    

Re: V zasade - Egi (web)
(28.04.2004 23:49:25)

Takovy kecy se daji lehce uzemnit vyrokem, ze ma nekolikanasobne vykonnejsi pocitac, nez ridil let Apolla 11 k mesici, tak at nevysira a maka. Mimochodem - T602 mi nikdy neprovedla neplatnou operaci ani nezpusobila zasadni vyjimku. Jedna z prvnich verzi, snad 1.14, se vesla na 5.25" disketu DD (360 kB), cimz se s tim dalo pracovat i na pocitaci PP-06, ktery mel pouze dve velke disketove mechaniky - do jedne system a do druhe prave T602. Tech par desitek kilo (a to uz rozsahlych) textu se uz na jednu nebo druhou veslo :o))
    


 - Lokutus (web)
(28.04.2004 10:50:11)

Já si pořád říkám, proč se ten kosmický výzkum tak vleče a ejhle, oni tam lítají s děrovanýma štítkama. {smile}

Je pravda, že současná technika nenahradí lidskou obsluhu, a ta je zase mnohem náročnější na údržbu. Takže dokud někdo nevytvoří tu ejáj, tak tam budou létat takové staré, léty prověřené rachotiny.
    


 - Lokutus (web)
(28.04.2004 11:06:45)

Ještě k tomu kosmickému záření a vlivu záření na elektroniku. Viděli jste Terminátora? Po té jaderné válce muselo být všude spousta gamma záření. Když pominu fakt, že v tom přežili povstalci, tak jak v tom mohla přežít elektronika těch robotů? Nepředpokládám, že ty stroje měly vrchní skelet z olova.
    


Nejen ve vesmiru - Dante (web)
(02.05.2004 12:12:09)

Nedávno jsem byl na exkurzi u atomoveho reaktoru a co tam nevidím? Osmibitové počítače. Z hlediska atomového zákona totiž nemuze být pro obsluhu jaderného zařízení použitá technologie mladší 20 let. Takže naše Dukovany nebo Temelim ovladají tyto počítače, jen to neříkejte Rakušákům. {smile}
    
HotLinks
Zpět na článek