.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

01.05.2003


O té paměti a prvním máji
V rubrice Ze života

Včera jsem tu psal o tom, že je lépe na některé věci zapomenout a už došlo na moje slova! Dnes od půlnoci vysílá ČT2 průřez historií televize. Na obrazovce od rána defilují Pan Vajíčko, viděl jsem Helenu Fibingerovou vyprávějící o tom, jak nemůže na olympiádu, viděl jsem Lucii Bílou u šicího stroje, viděl jsem sbírku tehdejších hvězd zpívající píseň Nejlepší dárek (polovina z nich dnes plní stránky SSŠ — Spy, Story, Šťastný Jim), viděl jsem i pana Brože bravurně demaskujícího světovládné plány zlých imperialistů z NATO, spartakiádu, mávající davy, pochodující davy, rozhořčené davy...
Říká se, že člověku připadá doba jeho mládí lepší než současnost. Ale — nezlobte se — nějak mi to nejde. Nějak se nemohu zbavit dojmu, že doba mého mládí byla šílená a i když je dnešek plný neschopných politiků, rozkradených fondů, násilí a debilní reklamy na prací prášky, je mi taknějak líp. Nemusím si pamatovat, co se říká doma a co na veřejnosti, nemusím se ukazovat na prvomájovém průvodu kvůli plusu v posudku, můžu jet kam chci (když na to mám) a pomalu zapomínám na devizový příslib, kádrové materiály, prodejny ESO, VŘSR, závěry sedmnáctého sjezdu a boj za mír.

Jinak — máme první máj, takže pánové, nezapomeňte políbit své drahé polovičky pod rozkvetlým stromem, ať už kvůli tomu, aby vám neuschly, nebo jako poděkování, že to s vámi vydržely.

No a pak si zapněte ČT2 a zkuste se chvíli dívat. Třeba nekomu při sledování nostalgie dovolí smířlivý povzdech. Mně se to nepovedlo.


Zadal Arthur Dent, 01.05.2003 11:56:29, 2 komentáře...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/93
Zpět na článek

HotLinks
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

... - HUB

Já jsem teda v té době nežil.. Ale je to dobré, aspon se neco noveho/stareho dovim... Jinak je to docela slusná komedie.... furt nějakej Husák ... Fšichni si tam tleskají jak na fotbale... líbají se jak o život... Ještě že to nešlo dál {smile}
    


 - olin

Doba reálného socialismu mě zastihla v letech mého dětství a dospívání. Jsa režimem skrze školu, zájmovou činnost, média apod. spolehlivě naočkován, nechápal jsem dost dobře, nač si vlastně někteří lidé stěžují - vždyť vláda je v rukou lidu, a zanedlouho už určitě přece bude ten komunismus, to se teprve budeme mít! A že prý nemáme svobodu? Nerozumím. To ubozí obyvatelé zemí situovaných západně od naší socialistické vlasti - dřou od soumraku do soumraku, musí si (považte!) platit lékařskou péči (když už mají dost odvahy, aby zůstali doma marodit - vždyť mohou přijít o zaměstnání!), spousta nezaměstnaných, bezdomovců... atd. atd. No ještě že jsem se narodil v ČSSR.
Pak přišel rok 1989, na jaře jsem narukoval do služeb naší lidové armády, a po půl roce najednou BÁC! Jako domeček z karet. Revoluci jsme rozhodně fandili, to ano (vzpomínám, jak mi maminka napsala: hlavně nejděte proti studentům, kdyby vás proti nim vyhnali), ale po jejím sametovém ukončení nám to hlava nějak nebrala (socialistické naočkování bylo velmi kvalitní): To teď jako budeme mít kapitalismus, nebo co? Soudruzi velitelé se překuklili v pány velitele (politruk se stal tělovýchovným náčelníkem {big grin} a bylo.
A poté (postupně, to jak se před člověkem otevíraly všechny možnosti, které mu doposud byly odepírány, utajovány, zamlžovány a zkreslovány) jsem zjistil, o co vše jsme byli připravováni, o co vše byli naopak ti "u vesla" obohacováni, jak to tady vlastně šlo celé z kopce (a jak se toho pomyslného vesla nakonec komunisti ještě moc rádi zbavili).
A závěr? Ten je také dost trpký. Kam si myslíte, že se poděli všichni ti tehdejší "veslaři"? Malá nápověda: nedávno jsem kupříkladu sledoval dokument o majitelích významných podniků v ČR, nyní miliardářích či (jen) milionářích. A co myslíte? Všichni jsou bývalými členy onoho veslařského oddílu {sad}
    
HotLinks
Zpět na článek