|
K čemu nadpis?! - Vesničan (web) (13.10.2004 14:03:57) Jako abstinent s více než tříletou tradicí mám poznatky takovéto: třetinka vody, ať už se to jmenuje jak chce, ať to má příchuť PVC, nebo sacharinu, nebo ať už je třeba jenom s E290, bez příchuti, pod 15 Kč nejde, nejčastěji 20 - 25 Kč. 50% ovocná šťáva, vydávaná za džus, totéž, ale dolní hranice je 20 Kč. Ani jeden z těchto výrobků není zatížen spotřební daní. Stejně jako nealkoholické pivo, jehož cena v obchodě se pohybuje nad 8 Kč, což je více než dvojnásobek té nejlacinější močůvky, vydávané za pivo. V hospodě (označme si tak všechny ty cluby, pizzerie, kavárny, vinárny, krčmy, pivnice a restaurace) však člověk na cenu pod 15 Kč nenarazí. Vím, že výroba nealkoholického piva je technologicky poněkud odlišná od výroby piva normálního, není však o tolik ekonomicky náročnější, aby pivo bez alkoholu stálo stejně, či víc, jako pivo spotřební daní zatížené. A proč nealkoholické pivo? Mám tu chuť rád (věřte, že u většiny dnešních nealkopiv je chuť s normálním pivem naprosto srovnatelná a špatná pověst pit a birellů pochází z doby před převratem, kdy na trhu bylo "Pivo pro řidiče" a "PITO - Most") a alkohol nechci, protože jsem si ho zakázal. A věřte, že pivař jsem býval, a to v tom pravém slova smyslu. ("Tak si dáme jedno - dvě, slovy dvanáct a jdeme domů.") | |