aneb Jak z odpovědi na blbou otázku poznat, zda je člověk normální.

Tuhle jsme se bavili s Filipem Rožánkem o psychologii, tedy přesněji řečeno o psycholozích. On mi líčil historku, kterak nějaký člověk byl psychologem při vstupním pohovoru otázán, zda měl v mládí nějaký zvláštní problém s kyselými bonbóny. Odpověď „za mého mládí kyselé bonbóny nebyly” nepřijal a trval na odpovědi ANO nebo NE.

I já jsem byl konfrontován s touto zvláštní sortou lidí. Na jeden dotazník vzpomínám obzvlášť rád...

Když jsme s psycholožkou probrali Rorschacha (to jsou ty barevné fleky na papíru), tak přede mne položila dajaký dotazník, zvící asi dvou set tvrzení, na které jsem měl odpovídat Souhlasím/Nesouhlasím. Vyplňoval jsem zvesela, až jsem narazil na tvrzení, které mě zaskočilo: Nevadí mi, že jsem krásnější.

Zarazil jsem se a povídám psycholožce: „Mám tady takový problém...”
- „Ano?”
- „Ano. Tady to tvrzení nevadí mi, že jsem krásnější...”
- „A co je s ním?”
- „Je nesmyslné.”
- „Proč?”
- „No protože krásnější je komparativ, tedy nějaké srovnání, a mně tam chybí to, s čím mám srovnávat. Tedy například Nevadí mi, že jsem krásnější než ostatní nebo krásnější než dřív nebo krásnější než dopravní nehoda.”
- „To je snad jedno, ne?”
- „Není. Pokud bych k tomuhle tvrzení zaujmul nějaký postoj, připustil bych tím, že se považuji za krásnějšího. V tom chybějícím kontextu nejspíš za krásnějšího než většina lidí. Ale já se rozhodně nepovažuju za nějakého krasavce. Kdyby tvrzení znělo jsem krásnější, tak k němu zaujmu postoj negativní. Ale takhle? To je jako tvrzení Nevadí mi, že jsem žena!”
- „No, prostě řekněte, jestli vám to vadí nebo nevadí...”
- „Ale jak mi může vadit nebo nevadit něco, co nejsem?”
- „To si přeberte jak chcete...”

Tak jsem si to přebral. Napsal jsem, že mi to nevadí.

No a výsledek? Nebyl překvapivý... Prý mám logické uvažování, odpor k autoritám (asi proto, že jsem se s ní dohadoval) a že mám narcisistní rysy (to asi proto, že mi má krása nevadí...)

Nevím proč, ale připomnělo mi to známý vtip z reálsoc éry: Kdo je podle vás největší osobnost v dějinách? Proč zrovna soudruh Lenin?


A ještě k tomu Rorschachovu testu... Moje známá psychiatrička mi vyprávěla, kterak byla s psycholožkou ve vězení, dělat psychologicko-psychiatrický posudek na nějakého vraha. Psycholožka tam vrahovi šermovala před očima tabulkami s barevnými fleky a ptala se: „Co vám to připomíná?”

Vrah: „Můru”

Psycholožka: „Dobře. A tohle?”

- „Můru.”

Psycholožka: „No dobře. A tohle?”

- „Můru...”

- „Počkejte... Zkuste si to třeba otočit, zapřemýšlejte nad tím, třeba vás napadne i něco jiného...”

Vrah se zamyslel a povídá: „Hm... Nojo... To vypadá jako ten noční motýl...”

- „Jaký noční motýl?”

- „No... ten... Můra!”


A z tohodle udělala prý rozbor na tři stránky!