Dávno, pradávno tomu již, co jsem se setkal se slovem Sofistikovaný. Nevěděl jsem, co to znamená, tak jsem se zeptal. A dostalo se mi odpovědi, že pokud je něco sofistikované, je to obzvlášť funkční, vychytané, vše šlape jak má, efektivita eňo-ňuňo, prostě paráda. Jak ale správně praví staré včelí přísloví — důvěřuj, ale prověřuj. A já začal prověřovat.

Na výraz sofistikovaný můžete narazit na ledaskde. Například jeden prodejce pohonných hmot tvrdí, že Jednoduchá strategie věrnostního programu Aralkonto se ovšem opírá o velmi sofistikované řešení, které umožnil právě rozvoj moderních technologií.

Legendární výrobce softwaru dokonce nabízí nejsofistikovanější způsob řešení problémů s počítačem.

Sofistikovaná může být i vůně.

A sofistikovaná může být dokonce i žena.

Tohle slovo jsem tedy slýchal často, ale nepoužíval ho, takže mi bylo celkem jedno, jaký význam skutečně má. Pak mi to ale nedalo, a začal jsem se tím zabývat trochu sofistikovaněji.

Nejprve na jazykové poradně, pak i ve slovnících.

A dozvěděl jsem se vskutku zajímavé věci.

Dovolím si citovat:

******
Malá ilustrovaná encyklopedie, Encyklopedický dům, s.r.o. 1999:
1) sofisma, sofistika: log. nesprávný úsudek, závěr nebo důkaz vědomě vydávaný za správný. Používání klamných a úskočných argumentů nebo jejich úmyslné vytrhávání ze správných souvislostí
2) sofisté, ant. fil. pův. ozn. všech mudrců a učenců; od 2. pol. 5. st. př. n. l. vrstva vzdělaných profesionálních učitelů fil., gramatiky a řečnictví (rétoriky). Nevytvořili jednotnou školu, ale výrazně ovlivnili vývoj řec. kultury, zejm. příklonem od náb. k racionalitě, etice a obecní problematice. Na sofisty (Prótagorás; Gorgiás, 483-385 př. n. l.) krit. navázal Sókratés.
3) sofistika -> sofisma
4) sofistikace [-ty-], pronikání věd. postupů do teorie, metodologie i technol. procesů jiných oborů. Snižuje jejich srozumitelnost a zvyšuje nároky na kvalifikaci a specializaci.

Akademický slovník cizích slov, Academia 1998, 2000:
1)v sofista, -y m <ř> 1. hist. s-é (ve st. Řecku) potulní profesionální učitelé filosofie a humanitních nauk reagující na poptávku veřejného života po dovednostech „myslit, jednat, mluvit” 2. (též sofistiky, -y ž) kniž. člověk, kt. záměrně užívá klamavých, logicky nekorektních úsudků a závěrů vydávaných za správné a ke zdánlivému dokazování něčeho nesprávného, nepravdivého
2) sofistický [-ty-], příd. k sofistika, sofista: s-é úvahy; s-á logika; sofistický.: s. překrucovat
3) sofistika [-ty-], -y ž <ř> záměrné používání nesprávných argumentů (sofizmat) a vyvozování klamavých myšlenkových závěrů příznačných pro sofisty
******

To jsou věci! Takže všechno je to podvod. Sofistikovaný vůbec neznamená „báječně fungující, všech moderních vymožeností využívající cosi”, ale „účelově zmanipulovaný, každého oblbující produkt, který na základě překrucování skutečností má někoho přesvědčit o své kvalitě”.

Kamarád historik, který studoval filosofii i antické dějiny mi to jen potvrdil, sofistikovaný se podle jeho výkladu dá jinak nazvat demagogií.

Ne že by mě to překvapilo. Když si uvědomíme, kdo hlavně to slovo používá a nutí ho ostatním. Jsou to různí marketingoví „odborníci”, lidé z Pí Ár, tvůrci reklam, a vůbec ti mladí a dynamičtí manažeři, kteří konkrétní práci s konkrétními výsledky nahrazují žvaněním a používáním slov a termínů, kterým sami nerozumí.

Takže pozor, když vám někdo bude nabízet něco sofistikovaného. Aby vás neopil rohlíkem.

Termín sofistikované řešení je u mě stejným rádoby manažerským blábolem, jako třeba pojem „filosofie naší firmy”.