|
|
- lummox (web) (01.03.2005 21:27:46) Musím přiznat, že ne úplně rozumím zadání. Co to znamená "PROTI směru jízdy (z našeho pohledu)"? Snad se to buď pohybuje proti směru jízdy, nebo nepohybuje. Co s tím má co dělat náš pohled? Druhá otázka je vůči čemu se má ten bod pohybovat proti směru jízdy. Vůči nám nebo vůči tomu vlaku? | |||||
|
- Pavel Šrubař (web) (01.03.2005 21:29:50) Táhlo parního pohonu to nemůže být, protože Arthur uvádí i drezínu na ruční pohon. Ještě bych dodal, že místa pohybující se v protisměru bychom mohli nalézt i na proslulém Cimrmanově zubním trakaři. A je přitom jedno, jestli se na něm vezeme, tlačíme ho, nebo jen tak stojíme s bolavým zubem u trati. | |
|
|
|
Vlak? - White Dog (web) (01.03.2005 23:03:27) Tedy fyzika mi nikdy nešla, takže se nadpisu "Malá fyzikální hádanka" docela lekám. A mám doplňující, možná dost divný dotaz. Šel by "vlak" zaměnit třeba za "auto" nebo "nějaký na kolech se pohybující předmět"? Jakákoliv odpověď na můj doplňující dotaz mi ovšem nijak nepomůže a rovnou to vzdávám | |||||||||
|
opravdu? - soundake (web) (01.03.2005 23:09:59) Opravdu se něco pohybuje "proti směru jízdy" vůči osobě/pozorovateli stojící mimo pohybující se vlak? Chci jednoznačný důkaz tohoto tvrzení. Kdyby byl pozorovatel součástí vlaku, tak by se pravdu jedna část vlaku částečně(chvilku) pohybovala proti směru pohybu - beru v potaz elektrické či dieselelektrické lokomotivy. Zpětný pohyb "oné části" je jinak pouze zdánlivý. | |||||||||
|
|
- Andrej (02.03.2005 09:22:27) ja som si vzdy myslel ze ten "okolek" je ta cast kolesa co je zvnutra vedla kolajnice aby sa vlak nevydzigol. ked si zoberieme 'h' ako rez polovickou kolesa tak ta vrchna cas 'h' je ten okolek. ten je ale za jazdy zvnutra kolajnic takze ho myslim zboku vobec nevidno. | |
prostě snadné - noname (web) (02.03.2005 11:27:57) nevím co je okolek (tedy už z obrázku vím), ale prostě u každého vozítka s kolama se kterýkoliv bod na kterémkoliv kole (vyjma středu) pohybuje půl doby proti směru jízdy. Tudíž u vlaku je to nejen okolek, ale i cokoliv dalšího: 76 - věnec celistvého kola 77 - náboj celistvého kola 78 - deska celistvého kola 82 - vnější čelo věnce celistvého kola 86 - mezní drážka 87 - přechodový kužel 94 - tloušťka věnce celistvého kola 95 - šířka věnce celistvého kola 107 - vnitřní povrch věnce celistvého kola 108 - upínací plocha 155 - styčná kružnice 174 - díra pro přívod kapaliny 175 - kanálek pro tlakovou kapalinu 176 - drážka pro tlakovou kapalinu 75 - obruč 81 - vnitřní čelo obruče 82 - vnější čelo obruče 86 - mezní drážka (na vozech v režimu RIV musí být odstraněna) 93 - tloušťka obruče 96 - kotouč 98 - náboj kotouče 99 - odlehčovací drážka 100 - věnec kotouče 101 - deska kotouče 103 - vzpěrný kroužek 106 - unášecí díra 155 - styčná kružnice 157 - průměr kola 79 - okolek 81 - vnitřní čelo obruče 82 - vnější čelo obruče 83 - dosedací plocha obruče 84 - ozub 85 - drážka vzpěrného kroužku 86 - mezní drážka (na vozech v režimu RIV musí být odstraněna) 87 - přechodový kužel 88 - vrchol okolku 89 - vnější bok okolku 90 - vnitřní bok okolku 93 - tloušťka obruče 95 - šířka obruče 152 - výška okolku 155 - styčná kružnice 98 - náboj hvězdice 100 - věnec hvězdice 102 - paprsek ale třeba i žvejkačka, kterou někdo na kolo nalepí. | |||||||||||||||||
|
NEEEEEEEEE - braggart (web) (02.03.2005 11:32:24) Nemáš pravdu Arthure! Odpověď na otázku zní NE! Proč? To, co zasahuje pod kolej, ať už se to jmenuje okolek či ne, není vidět, protože je schován ZA KOLEJÍ. Ten druhý je zase v zákrytu za prvním, takže taky VIDĚT není. Pokud by tedy otázka zněla, jestli JE na vlaku místo... byla by ta odpověď dobře, ale otázka zněla, jestli to místo můžeme VIDĚT. Abychom ho mohli vidět, museli bychom ležet v kolejišti | |||||||||||||
|
No jo, no ... - Kráťa (web) (02.03.2005 23:50:34) zapoměl jsem na existenci okolku a pořád to hledal na rozdílu obvodu vnější a vnitřní části, když je kolo kuželové. A pořád se mi do toho pletlo, jestli musí jet do zatáčky či nikoliv. Každopádně, představivost mi nebere jiná, podobná, hádanka. Ta o tom prodloužení obvodu. Že jako když se vezme pomeranč o průměru 10 cm a okolo "rovníku" se těsně (1x) obtočí provázkem. Potom se délka tohoto provázku nastaví o 100 cm a z provázku se nad rovníkem pomeranče vytvoří prstenec asi jako kolem Saturnu. Vzdálenost od povrchu pomeranče k provázku je necelých 16 cm. Potom se ezme jedna zeměkoule - ideálně kulatá, s ideálně hladkým povrchem. Okolo rovníku se 1x obtočí provázkem, následně se délka provázku prodlouží o 100 cm, z provázku se vytvoří prstenec ... Jaká asi bude vzdálenost od povrchu zeměkoule k provázku ? Je to stupidně jednoduché a já tomu nevěřím a neuvěřím ... dokud si tu zeměkouli vlastnoručně neobtočím provázkem ! | |||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jeste k tomu autu... - Doda (04.03.2005 14:32:53) Napadla me takova vec... kdyz mam novou pneumatiku na aute, ma na sobe takove gumove vlasky vznikle pri vyrobe. Krajni bod techto vlasku je od stredu dale nez samotny povrch pneumatiky po kterem se jezdi a tudiz se taky v urcitou dobu pohybuji zpet. Nemluve o tom, ze vlastne jeste v urcitem okamziku "vyperuji" dozadu (kdyz predtim byly priplacnute na silnici) a maji tu rychlost jeste vetsi. To jen tak na okraj, na aute to taky skoro funguje... fakt nejsem rejpal... | |