Já říkal, že nedám pokoj, dokud nepřečtu Pythony a Rostena.

Přečetl jsem to obojí. Nejdřív ty Pythony (Monty Pythonové vlastními slovy).

Nedá mi to a začnu výtkou: Co dělal korektor? Chrápal?

Začalo to mou oblíbenou vazbou ve větě

Než stvořil Stopařova průvodce po Galaxii, Adams spolupracoval (...) s Grahamem Chapmanem, ...

Pak to pokračovalo ještě hezčí vazbou „Python není o vtipech, je opravdu o stavu myslí” (str. 16) a vyvrcholilo perlami jako

věci, které se příliš podobali jedna druhé... (str. 45)

(osobnosti) se občas dostávaly do konflikty (str. 75)

nebo ...olizoval holkám nohy, když tam seděli se svým přítelem. (str. 88)

Brr... Jinak jsou rozhovory zajímavé a pro každého milovníka Pythonů je to kniha přímo nezbytná.

I když... po pravdě řečeno... možná jsem některé věci ani vědět nemusel (a teď narážím na Grahama Chapmana).

Rostenův „Jidiš pro ještě větší radost” je (i přes ten ukrutně frikulínský název) velmi zaftik kniha, ze které jsem se např. dozvěděl, co že je to ten trombenik, o kterém v jedné detektivce od McBaina detektiv Meyer Meyer vyprávěl vtip, a taky historku o tom, že život je fontána!

Ocení ji především ten, kdo má rád židovské anekdoty a vůbec židovskou kulturu.

PS: Kdyby Bůh pobýval na zemi, lidé by mu už dávno vytloukli všechna okna.