Musím se přiznat k jedné z mnoha svých nedokonalostí. Mám trochu větší hmotnost, než se kterou bych byl zcela a naprosto bezvýhradně spokojen. Jenže znáte to, pořád si říkám, že to tolik nevadí a podobně. Jenže když už jsem dokázal přestat kouřit, to by v tom byl čert, abych těch pár kilo neshodil. Horší než nikotinový absťák to být nemůže. Obzvlášť, když jsem se dostal do dosahu jistého předmětu, který ke zhubnutí motivuje neuvěřitelným způsobem.

Mně vlastně moje poněkud větší bříško vadí pouze tehdy, když šlapu na kole do táhlejšího kopce. Jinak ne. Do všeho oblečení co mám se vejdu, osmdesát kilometrů na jeden zátah na bicyklu ujedu také, tak co.

Jenže pokud bych sundal tak 10 kilo, je možné, že by to prospělo mým zádovým problémům, které mě sužují již rok a půl, a na které nezabírá nic, včetně naší slavné lékařské péče.

Motivace se zjevila nečekaně, a je drtivě účinná.

Nedávno jsem se přestěhoval. V mém novém bydlišti je vedle vany zrcadlo. Takové veliké. Navíc mám ve zvyku každé ráno se osprchovat.

Pohled do zrcadla nemám rád sám o sobě. A když se navíc vidím, jak vylézám z vany, tak to je vrchol hrůzy.

Pokud sami se sebou nejste zcela spokojeni, co se vzhledu týče, a máte dojem, že by s tím šlo něco dělat, pořiďte si zrcadlo. Účinek bude mimořádný.

Samozřejmě mě také napadlo zrcadlo zakrýt nebo sundat. Jenže pak mě to přešlo. To byste nevěřili, kolik peněz jsem v poslední době ušetřil za jídlo.

Na závěr místo pointy jazykolam o jednom zviřátku, na které si každé ráno vzpomenu:

Neoochechulí li se ochechule
chlupatý ochechulák uchlácholí chocholatá ochechulata.