.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

20.05.2003



Kolikrát se vám stalo, že jste projevili souhlas s názorem ostatních, i když jste nebyli přesvědčeni o jeho správnosti nebo jste si mysleli pravý opak? Dnes pokračuji ve svém miniseriálu o motivech lidského jednání popisem experimentu Solomona Asche. Tentokrát bude řeč o jevu nazývaném konformita, populárně řečeno hlavně zapadnout.

Představte si, že se účastníte experimentu. Přijdete do místnosti a tam je už několik dalších lidí. Experimentátor vám oznámí, že pokus za chvíli začne, ale že musíte ještě chvíli počkat na další účastníky. Zatímco tedy čekáte, experimentátor navrhne, že byste mohli zkusit několik vjemových odhadů. Ukáže všem dvojici karet, na kartě A je svislá čára dlouhá asi 8 cm a na kartě B jsou tři čáry o délkách 3, 8 a 13 cm. Máte po řadě říci, která z čar na druhé kartě je podle vás přibližně stejně dlouhá jako čára na kartě první, a to pro tucet karetních dvojic. Vypadá to jako jednoduchý úkol — přeci ta prostřední. Ovšem slyšíte, že první přítomný říká „ta první”. Druhý přítomný se zamyslí a i on řekne že ta první. A teď je řada na vás — co řeknete?
(Nevíte ovšem, že ve skutečnosti je pokusná osoba v místnosti jen jedna — vy! Ostatní jsou spolupracovníci experimentátora a jejich úkolem je říci nesprávnou odpověď zcela přesvědčivě a dříve než vy.)

74% pokusných osob přizpůsobilo svou odpověď mínění ostatních alespoň jednou, 32% vždy. Naopak když pokusné osoby odpovídaly jako první nebo pokud odpovídaly samy, uváděly většinou správnou odpověď. Tlak nutící nás shodnout se s většinou, přizpůsobit se, nevyčnívat ze skupiny se nazývá konformita. Asch zkoumal faktory, které tuto konformitu ovlivňují. Je jich mnoho, takže jen několik příkladů:
Nejednoznačnost situace — pokud se délka čar na kartě B lišila jen málo, konformita vzrůstala.
Počet členů skupiny — konformita rostla s počtem členů narůstajícím od 1 do 3, pak zůstávala poměrně stabilní.
Počet lidí odpovídajících před vámi — pokud pokusné osoby odpovídaly až mezi posledními, byla konformita vyšší.
Sociální postavení — konformita narůstá, pokud ostatní členové skupiny mají vyšší „sociální statut” než pokusná osoba.
Jednomyslnost názoru — pokud se objevil alespoň jeden „rebel”, který řekl správnou odpověď, konformita poklesla, pokud zazněly všechny možné odpovědi a žádná nebyla většinová, pokusné osoby udávaly většinou správnou odpověď.

Svou roli sehrály i tak neuchopitelné faktory jako třeba „sympatie k ostatním členům”. Paradoxní také bylo, že pokusné osoby spíše podlehly „konformnímu tlaku” ve skupině lidí, které neznaly, než mezi svými přáteli — s těmi se asi nesouhlasí lépe. Pouhá čtvrtina lidí nepodlehla „sugesci skupiny” a za všech okolností trvala na své odpovědi.

Projevují se zde tendence podřídit se tlaku ostatních (skutečnému i jen představovanému), souhlasit s většinovými názory, postoji a způsoby chování ve skupině, vyhnout se tomu, abychom byli považováni za odpůrce, „jiného”, podivína apod. Příčinou může být i přání neudělat chybu — „pokud všichni říkají 'první', mají asi pravdu”.

Přiznám se — já jsem svým založením „individualista”, takže mi připadaly ty výsledky přehnané, ale čím více pozoruji jednání různých skupin (dnes je k tomu hodně příležitostí, vzhledem k tomu, že modlou dnešní doby je pracovní tým), tím více zjišťuji, že popsané výsledky odpovídají skutečnosti velmi dobře.

Určitě znáte ze svého okolí spoustu praktických ukázek tohoto jevu — např. pracovní porady jsou často ilustrací non plus ultra. Nebo jev, který pracovně nazývám „Já to věděl (ale byl jsem zticha)”.

Touha někam patřit, zapadnout do skupiny je asi silnější než vlastní názor a důvěra ve svůj rozum.

Děkuji Láďovi Rejpalovi za poskytnuté materiály.


Zadal Arthur Dent, 20.05.2003 0:27:59, 3 komentáře...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/151

Zpět na článek

HotLinks
Reakce na jiných stránkách (TrackBack)
Prevazne Neskodny...: MLM absurdita
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

tomu bych věřila - Lendys

Výsledky mi přehnané vůbec nepřišly. Je to asi smutný fakt a o to smutnější je, že se asertivita a odlišnost z konformity hodnotí povětšinou negativně, nebo jsou 2 tábory:ti, kteří dotyčného obdivují a ti, kteří ho "nenávidí" nebo mu "závidí", že sami takoví být nedokážou. I ta čtvrtina mi přijde hodně. Já teď vycházím hlavně ze vztahů ve škole, kde si za jiný názor, dotaz či projev připadám jak "ufo", zvlášť sejdu-li se na semináři se samými pasivními zamlklými jedinci. To se člověk bojí fakt vyjádřit a třeba s profesorem nesouhlasit.{smile}
Je hold pohodlnější a snadnější přebírat názory druhých než sám něco vymyslet -> neustále opakovaný výrok jednoho mého profesora{smile}
    


O co jde - Tokugawa (web)

Jistě také záleží na tématu. Pokud pokusná osoba hodnotí délku čáry (která je očividná) bude konformita jiná, než pokud bude odpovídat na otázku, o správnosti jejíž odpovědi nebude stoprocentně přesvědčen (kupříkladu student při zkoušce).
    
HotLinks
Zpět na článek