- Markoff.tk (web)

nepises kolko ma manzelka rokov, nepises kolko ma deti - to su dva dost podstatne faktory pri zamestnavani, pravdu mozes mat aj ohladne prevysovania poziadaviek, toho sa firmy tiez mozu IMO bat, ze taky clovek bude mat premrstene naroky a pod. kazdopadne pokial jej odpisu moze byt rada, ze spomenute firmy v sebe nasli aspon tolko slusnosti ze vobec odpisali, je spusta takych ktore sa neunuvaju dat ani vediet...

btw. preco chce byt manzelka zamestnankynou u niekoho a nie svojou panou?

má pravdu - Trillian (web)

pokud převyšuje jejich nároky, mohou se oprávněně bát, že nevyhovuje požadavkům... vysokoškolák se logicky "nudí" při práci určené pro středoškoláka... má to i psychologický faktor... copak by si nepřipadala podceněná, kdyby dělala se svými schopnostmi podřadnou práci?
a pravdou je, že by jí bylo dobře jako své vlastní paní... může se třeba pustit do finančního poradenství, nebo dělat tlumočnici, překladatelku... vlastně cokoli :o) ona umí asi všechno :o)) (míněno jako poklona)

 - Lukyn.cz (web)

S článkem naprosto souhlasím. Takhle nějak bych si postěžoval taky. Tohle je ovšem jedna věc. Druhá věc, neméně závažnější, budou pohovory. Některé pohovory v dnešní době jsou fakt hustý. Člověka někdy láká z toho pohovoru odejít ještě dřív, než se dozví, jestli ho vybrali. To, co po člověku chtěj a na co všechno se ho ptaj, je někdy strašný. Až to hraničí s drzostí. Mám dvě takové zkušenosti a něco jsem slyšel od známých.
Držim manželce palce!

Re: Lukyn - pani Dentova

Tu chut odejit znam velmi dobre. Uz jsem alergicka na to, jak maji zejmena personalni agentury plnou hubu sve profesionality (na ktere ja si mimochodem docela zakladam). To se mam co drzet, abych zachovala dekorum a nepraskla jim dverma, jeste nez se dostanou do pulky pohovoru.
Jinak diky vsem za podporu!

 - myshpa

ve kterem meste shanite praci?

(zena se pta

Ne/byt svou vlastni pani - pani Dentova

Jak Arthur pise, tak jsem se opet vratila k prekladum a chtela byt svou pani. Pred 2 lety, kdy jsem prekladani odsunula na vedlejsi kolej, jsem mela prace az nad hlavu. A ted najednou zjistuju, ze ji je sotva pulka (firmy zadavajici drive vetsi zakazky si zamestnaly nejakeho prekladatele, protoze je to vyjde levnejc), a to mi nestaci. Jsem holt ambiciozni.
A co hovori pro to nebyt svou pani? Prekladatele, ale i jine OSVC, velmi dobre znaji, ze vetsinou nemaji volne vikendy, pracuji po nocich a treba posezeni se znamym u kafe si mohou domluvit az na posledni chvili, protoze jinak prijde zakonite nejaka pracovni rychlovka (a pokud zacnete vic odmitat, tak prece nejste jedini, i kdyz ta kvalita stoji nekdy za to).

Zásadní chyba... - pixy

... Arthure & paní Dentová. Zásadní chyba.

Pasivní hledání zaměstnání (tj. obcházení nabídek a odpovídání na inzeráty) je *nejméně* efektivní způsob hledání práce (nemluvím o lejmrech, co čekají, co jim nabídne Úřad nezaměstnanosti).

Pokud můžu mluvit ze svých zkušeností, a to jak člověka, co už práci hledal (resp. co si práci *vybíral*), tak člověka, co si vybíral budoucí podřízené, a dokonce i člověka, co už něco málo ví o personalistice - aktivní hledání je nejen efektivní, ale dokonce vysoce upřednostňované kvalitními zaměstnavateli.

Dobrý zaměstnavatel totiž typicky nejdřív zadá svůj požadavek personální agentuře, která projde své databáze a z nich vybere nejvhodnější kandidáty. Když to selže, projde nově podané nabídky uchazečů, a když selže i tam, pak teprve probírají uchazeče, co se ozvou na inzerát. Jsou samozřejmě firmy, co začínají rovnou třetím krokem, ale ty by paní Dentovou měly zajímat až jako poslední...

Proto nejlepší, co může udělat (a co by rozhodně měla udělat), je připravit si pár strukturovaných CV a obejít největší personální agentury v okolí, případně jim své CV a požadavky poslat - a současně s tím se zaregistrovat ve významných online agenturách (jobs.cz, zamestnani.cz ad.)

Dokud bude hledat práci jen pasivně, má málo šancí a jen na "odpadová" místa. Aktivní přístup je nejen efektivnější, ale taky se cení. A bez něj se často ani nedostane k těm nejzajímavějším konkurzům - než se dostane na "inzerátčiky", je místo obvykle dávno obsazené.

P.S.: Někdy je až problém se toho zbavit - mojí ženě (taky 28 let) chodí čas od času zajímavé nabídky i po dvou letech na novém místě (celkem slušném, našla jí ho jedna personální agentura)...

Dvě věci - Jiří Krákora

1. ...kterým mohou dát malý plat...
2. ...Manželce je 28 let, bezdětná...

To hovoří za vše.

Research :-) - Martin Kopta

Arture, nevím, co má udělat tvoje žena. Na totéž se mě ptá kamarád, který se rozhodl, že sekne s koncertováním a půjde někam pracovat (obchodka, bankovní akademie, angličtina, ruština, chorvatština, zkušenosti z diplomatického prostředí, junior dealer v bance, manager kapely, 25 let). Nejsem schopnej mu vysvětlit, proč ho nikde nechtějí. A nejsem to schopnej vysvětlit kamarádovi, kterej deset let dělá testera software a rediguje sci-fi, ani svýmu bráchovi, kterej umí naprogramovat označovače jízdenek, aby po zasunutí jízdenky spustil na chatě topení a živí se obsluhou kopírky.

Ale já to dělám tak, že se snažím zjistit co nejvíc informací o firmě, o jejích lidech, produktech a konkurenci a přemýšlím, co jim mohu nabídnout, a jak mezi ně zapadnu. Podle toho pak upravím vystupování (je dobrý najít někoho, kdo tam pracuje/pracoval a očíhnout si ho) a životopis (jedna stránka je maximum, pokud ti není padesát a nejsi nositel Nobelovy ceny). Zatím to vždycky vyšlo, doufám, že to tak půjde i dál.

A hodně štěstí paní Dentové při hledání práce. Prý je v Praze už 4% nezaměstnanost.

Známe, známe - conBLOGOvi (web)

Vážená paní "Dentová", ahoj Arture

Plně chápeme Vaše pocity. Byli jsme před 2 roky v úplně stejné situaci jen s tím malým rozdílem, že jsme byli 4 roky na MD. Požadavky zaměstnavatelů jsme vzorně plnili (VŠ, praxe, PC, ŘP, AJ, publikační činnost atd.). Postupovali jsme podle všech "dobrých" rad personálních agentur a taky všech rad našich "předpisatelů". Samozřejmě se stejným výsledkem jako Vy. Většina oslovených firem se ani nenamáhala odpovědět.
S hledáním zaměstnání je to jako s hledáním partnera - záleží na štěstí. Někdy čím víc se snažíte, tím je to horší (neberte to jako věštbu .
Nabídka zaměstnání nakonec přišla ze strany, odkud jsme to vůbec nečekali. Hlavně nepropadejte beznaději.

Pár poznámek na závěr:
* Do toho, jestli někdo má/nemá děti je každému zaměstnavateli prd.
* Kdo bude HR managerům vydělávat na důchod, když dělají vše pro to, aby žádné děti nebyli?
* Všichni pláčou, jak všude chybí odborníci...
* Chápejte, že je nejprve třeba někam upíchnout rodinu a známé
* Tragikomické je sledovat, jak bazilišci (politici, zaměstnavatelé, HR agentury a spol.) z předchozích 4 bodů pokrytecky radí/skuhrají/plácají se po ramenou.

Pracuju v personální agentuře... - zuz

...něco málo přes rok. Co jsem slyšela o práci ostatních personálek, mám silný pocit, že se přístupem k uchazečům dost lišíme, žádný zkoušení ze zeměpisu a podobný degradující a ponižující chování. Ale to je vedlejší Pár poznatků, jak funguje výběr lidí na pozice (u nás - Praha, malá personální agentura s cca 8mi zaměstnanci):

- ano, konzultant i pouze na základě životopisu pozná, jestli jsem pro firmu vhodný kandidát/ka. Tudíž mě ani nepozve na pohovor.

- ano, často se stává, že uchazeč s vyšší kvalifikací než jakou požaduje klient (firma) je odmítnut, i když o místo stojí a vážně to má své opodstatnění. My se takovým uchazečům zpravidla snažíme nabídnout odpovídající místo.

- registrovaný uchazeč v databázi = nic moc šance. V DB jsou desítky tisíc uchazečů, tzn. konzultant na mě musí v DB narazit, i tak netuší, jestli ještě vůbec práci hledám, a hlavně, jestli bych měla o konkrétní místo zájem.

- nejjistější postup: procházet si nabídku aktuálně volných pozic personální agentury. Reagovat přímo na konkrétní pozici. Poslat životopis + stručný průvodní dopis - uvést referenční číslo nebo název pozice, uvést taky, kolik chci nástupní plat, kdy mohu nastoupit.

- rozhoduje to, co si naporoučí klient. Bohužel je pravda, že skrytá diskriminace funguje ("chceme chlapa mezi 30 - 40 lety), což se prostě do inzerátu neuvede, že. No hnus, dá se proti tomu trochu zabojovat a občas se zadaří, ale víceméně se toho konzultanti drží.. Nejdůležitější je vzdělání + praxe + jak se osobnostně na danou pozici a do dané firmy hodí..

- personální společnost nenajde práci každýmu (i když má třeba 3 vejšky a umí 10 jazyků). Jde o to, že každá personálka se specializuje na určité obory, třeba strojírenství, právo, farmaceutika a marketing. A tam pro takového člověka vážně není uplatnění (resp. byla by ho tam škoda). Proto možná taky stojí za to předem se zeptat, jestli je agentura na něco zaměřená a jaké mám šance.

Ad paní Dentová: Co chce dělat?? To jsem nikde nevyčetla. V pojišťovně? V cestovní agentuře? Překladatelku/tlumočnici v nějaké firmě? Také veledůležitá věc. Není to jen o tom "umím to a to, najděte mi práci." Mnohem lépe zní "chci dělat tohle, protože jsem to vystudovala, mám v tom oboru praxi a baví mě to."

Snad se brzy zadaří, ono to teď vůbec s hledáním práce není žádnej med, kór mimo Prahu, asi. Doufám, že moje postřehy třeba někomu k něčemu budou.

Manželka nesplňuje požadavky... - loar

neboť je překvalifikovaná. ViZ případ jedné Známé, Ing. chemie a ekonomie, která Získala práci až po Zatajení obou vysokých škol... (

Par zkusenosti - mudd (web)

Co se tyce personalek, mam stejne ci horsi zkusenosti. Zejmena v IT oboru se konzultanti obvykle moc nechytali ani co do naplne prace.
Ja jsem si udelal stranky s moznosti stazeni zivotopisu a udelal strucny zaznam s odkazem na ne na serveru jobs.cz. Ten zaznam v jobs.cz jsem vzdycky po par dnech aktualizoval (pridani/ubrani tecky stacilo), aby to byl vzdy cerstvy zaznam a radil se na zacatek.
Schvalne jsem se tam ted koukal, jestli najdu nekoho, kdo se jemnuje "Mala" v Jihoceskem kraji s aktivni anglictinou a nemcinou. Desitky jinych jmen, "Mala" zadna.
Taky je dobre, to uz tu padlo, hledat konkretni pozici, napsat ji tam (pokud mozno i do nazvu zivotopisu, aby se nejmenoval "zivotopis"), tj. trochu ten zaznam optimalizovat pro vyhledavani.
Jinak drzim palce.

 - Bivoj (web)

U nás na firmě sháněli novou sekretářku. Přišla spousta nabídek, některé z nich byly typu "tři jazyky plynně, dva roku na anglické škole, certifikát z účetnictví a ekonomie...". Ty šly hned do koše. Ptal jsem se proč a řekli mi tohle:

* taková slečna bere místo sekretářky jenom jako dočasnou práci a brzy zmizí
* bude chtít velký plat
* poznala lepší a bude kritizovat naše "malé poměry"
* nebude se cítit dostatečně vytížená, práce ji nebude uspokojovat a bude se po čase snažit řídit firmu. I když na to třeba má, na to ji nepřijímáme.

A já zase z praxe programátora vím, že vždy je lepší vzít dva průměrné lidi za menší plat než jednoho naprosto geniálního za plat vysoký.