U mého článku o Centru se rozjela podivná diskuse s Vlkem o přístupnosti stránek, o ekonomické efektivitě, o optimalizaci atd., ve které Vlk celkem vehementně zastává názor, že dělat přístupné stránky se nevyplácí. Zkusím zde shrnout své důvody, proč si myslím, že nemá pravdu.


Nejprve ve stručnosti argumenty Vlka:

1. Uživatelé neIE prohlížečů nejsou ekonomicky zajímaví, je jich málo.
2. Je ekonomicky výhodnější zaujmout designem než být přístupný pro každého.
3. Vytvářet přístupný web stojí víc o 30% a přinese o 5% víc lidí.
4. Nemá cenu si dělat vrásky s pár šílenci, kterým se nezobrazí moje stránky, protože mají nějaký nestandardní prohlížeč.

A teď k jednotlivým bodům:

1. Uživatelů IE je na internetu většina, o tom není debat. Ovšem neIE prohlížeč neznamená dnes už jen Netscape a Mozilla... Jsou to třeba i prohlížeče v PDAčkách, v mobilech, zanedlouho i v té ledničce. Argument že „obchodně zajímaví lidé chodí jen s IE” je zcestný — osobně si dovedu představit manažera, který jede na jednání a přitom si surfuje (samosebou — pokud neřídí) na svém PDAčku... Do budoucna lze počítat i s tím, že podíl neIE prohlížečů bude narůstat.

2. To je na jednu stranu pravda, ale směřuje to trošku mimo diskusi. Je možné udělat přístupné stránky se skvělým designem, to není protiklad. Názor, že skvělý design stránek nelze udělat bez toho, abych předepsal, v čem se mají zobrazit, je už minimálně rok mylný. Pokud jsou stránky napsané ve validním (X)HTML a design je řešený pomocí CSS, jsou s největší pravděpodobností přístupné z většiny prohlížečů včetně textových. (Pozor — textový prohlížeč sui generis je třeba i vyhledávací robot!) Jinak tento argument vypovídá o nepochopení pojmu „přístupné stránky” — to neznamená jen „možnost přístupu z libovolného prohlížeče”.

3. Stejně jako předchozí — nepleťme si prosím pojmy „přístupný web” a „optimalizováno pro všechny možné prohlížeče”. Vlk popisuje snahu „psát pro IE 5.0+ a Mozillu”, což je opravdu asi tak o 30% dražší než vývoj pro jeden prohlížeč. Naopak kód, který dodržuje standardy a je dobře napsaný (validita není vše!) je vidět správně téměř z každého používaného prohlížeče. Pokud se k designu použije CSS, budou stránky vypadat v moderních prohlížečích plusmínus stejně, ve starších nebudou mít některé vychytávky a v těch úplně starých se zobrazí třeba jako čistý text — ale zobrazí se! Kód „optimalizovaný pro...” se někdy v jiném prohlížeči ani nezobrazí. Zůstane třeba jen prázdný obdélník, kam autor umístil skvělé akční dynamické javascriptové menu, bohužel optimalizované pro IE5.0 a vyšší. Cituji Vlka: S tím vývojem a cenou za přístupnost nesouhlasím — dobře si vzpomínám, jak jsme ve firmě ladili stránky pro více prohlížečů a více verzí. Hlavně pokud se jednalo o nějaká js menu. Samosebou — pokud to bylo v letech 1999 — 2001, tak tomu věřím, v té době byli opravdu všichni nadšení z těch skvělých možností skriptů a z rámů. Ale dnes už mě nikdo nepřesvědčí o tom, že nelze udělat hezký funkční design bez JavaScriptu a bez rámů.

Vývoj přístupných stránek je dražší pouze zpočátku — než se naučí dotyčný kodér psát dobrý kód. Pak už je levnější. A nižší cena se ukáže hlavně ve chvíli, kdy je třeba udělat „drobnou změnu” — u klasického „optimalizováno pro...” je často výhodnější napsat to celé znovu. Navíc do budoucna přinese asi víc než jen 5% lidí — počet alternativních zařízení, na kterých si lze stránky prohlížet, roste...

(Marek Prokop doplnil tento bod výbornými argumenty o porovnávání neporovnatelného.)

4. Tady je důležité si uvědomit, že standardní prohlížeč neznamená kompatibilní s IE, ale to, že implementuje standardy W3C nebo se jim aspoň více či méně blíží (nerad to říkám, ale IE je v té kategorii MÉNĚ — sice nabízí kdejakou vymoženost navíc, ale má problémy tam, kde má něco dodržet). To znamená, že kód, dodržující tyto standardy, se v nich zobrazí tak jak se zobrazit má. A s takhle napsaným kódem mi opravdu nedělá většina dnešních prohlížečů vrásky, navíc mi nedělají vrásky ani prohlížeče budoucí — minimálně pro následující dva roky. Dnes už totiž nikdo nestandardní prohlížeč nepoužije, pokud k tomu nemá extra dobrý důvod — třeba to, že se chce podívat na nestandardní stránky.


Zkrátka přístupnost tak jak ji chápu já nespočívá v tom, že autor napíše nějaký kód a pak ho dolaďuje, aby vypadal stejně na IE a na Mozille a pak ho ještě trošku ladí, aby v Opeře vypadal podobně a pak ještě aby i v Safari nějak vypadal... To je práce téměř neproveditelná a každopádně drahá.

Já osobně přístupnou stránku chápu takto: Je napsaná ve standardizovaném jazyce (X/HTML) s designem definovaným standardizovaným způsobem (CSS) a dovoluje uživateli, aby si ji zobrazil tak jak chce či potřebuje. Nevnucuje mu vůli svého autora. Nevnucuje mu verzi prohlížeče ani rozlišení (známé „optimalizováno pro IE, 800x600”), ani velikost písma, ani médium, na kterém se na to bude koukat.

Doby, kdy se psal web na efekt, jsou snad už pryč. Dnes možná někoho ohromí bombastické intro a stránky, na kterých se všechno hýbe, bliká a pípá, pokud tam ale nenalezne rychle a pohodlně informace, kvůli kterým přišel, půjde pryč. Třeba ke konkurenci, která ho nezahltí parádičkami, ale dá mu to co chce! A že to konkurence udělá, to je víc než pravděpodobné! Budou-li dvě firmy se stejným oborem podnikání a jedna bude mít stránky ve stylu "Ohromíme vás, pokud přijdete s IE a máte 1024x768, jinak ani nechoďte!" a druhá ve stylu "K nám se dostanete čímkoliv a najdete tu co chcete!" — která asi vydělá víc? A čí stránky asi budou dražší na vývoj a údržbu?

Závěrečné resumé:
- Přístupnost není protiklad atraktivity, to že je web přístupný neznamená, že musí být hnusný. Pokud je hnusný, je chyba v designérovi, nikoli v paradigmatu!
- Je možné zaměřit se na IE a pokrýt tak 90% trhu nebo se stejnými náklady napsat přístupné stránky a pokrýt 99%.
- Psaní přístupných stránek nevyžaduje násobné investice do technologie, pouze jednorázovou investici do sebevzdělání. Přístupný web není totiž nějaké mystérium, je to „jen” dodržování určitých pravidel slušnosti.

Další argumenty? Ale no prosím — třeba Pixy nebo Sova v síti nebo všechny další stránky o moderním webdesignu, dále aktuálně Lupa (via About Weblog) nebo Dobrý Web