Další kniha do mé sbírky, kterou bych rád doporučil i vám, zejména těm, kdo se mnou souzní v mém přesvědčení, že čeština je krásný jazyk.

Na úvod dva citáty.

Řešení vidím v přijetí usnesení o zahájení řízení k odebrání povolení k podnikání. (Ministr vlády ČR v Událostech ČT, březen 2000)

Zjišťuješ u nich jen žalostné předstírání, studené a nesmyslné zakuklování a hledanost, které látku srážejí místo aby ji povyšovaly... Aby ulovili slovo nové, zahodí slovo běžné, často silnější a jadrnější... (Michel de Montaigne, Eseje III, 1588)

Oba tyto citáty jsou použity jako motto knihy, o které se několikrát zmínil Filip Rožánek. Zrovna tuhle, když jsme se bavili o frázi jdi do toho, tak mi psal: „No, tuhle frázi má už Just ve svém Slovníku Floskulí”. O té knize se zmínil už minimálně potřetí, pokaždé velmi pochvalně, navíc mě to téma zajímá, takže jsem vyrazil na nákup. Po kratším martýriu ("Máte Slovník Floskulí od Vladimíra Justa?" „Ne, byl před Vánocema, už je pryč” — mírně obměněno ve třech knihkupectvích) jsem nakonec zainvestoval 155 Kč a koupil.

Za tu cenu jsem získal knížku, ve které je na dvou stech stranách sesumírováno to nejstvůrnější z českého newspeaku poslední doby. Fráze, které slýcháme denně, takže jim ani nevěnujeme pozornost. Například dneska jsem ve zprávách zaslechl, že „Pacovští měli zabít tři lidi”. Většinou vás ani nenapadne se nad tím zamyslet. Ale vždyť je to kravina! Znamená to snad že „měli zabít tři lidi, ale neudělali to, tak je soudíme?” Přece když někdo má něco udělat, znamená to, že je mu ta činnost schválena, většinou dokonce i určena.

Vladimír Just shromáždil floskule „kůl češtiny” (dostává mě, ujíždím na tom, to nevydejchám, to nemusim, vychytávka, pohoda, super) spolu s neopolitickým ptydepe (vnímám to jako pozitivní signál, priorita, neusnášeníschopné), podnikatelsko-manažerským newspeakem (komunikační strategie, projekt, zafinancovat) a floskulemi novinářsko — obecnými (dochází k, imidž, kultovní, mega-, navýšení, priorita, scéna) a přidal k nim kratší či delší vysvětlivky: Kde se ta vazba vzala, co je na ní podivné, kdo ji používá / zneužívá / nadužívá, uvádí nejkřiklavější případy, komentuje, kritizuje...

Některé výrazy jsou až skoro poetické svou blbostí: Filosofie velkokapacitních drůbežáren, dobře nastavený scénář reformy, posílení postavení hegemona spektra, opoziční smlouva byla o tlačení levice pravicí...

Vladimír Just samosebou píše tak jak píše a z knihy lze poznat, jaké jsou jeho politické preference. Ale jinak je to kniha dobrá, skoro bych chtěl napsat „potřebná”, ale ona bohužel „potřebná” není, protože ti kdo by ji opravdu potřebovali si ji nejspíš nepřečtou.

Pokud snad pan Just bude připravovat rozšířené vydání, rád mu přihodím výrazy, o kterých jsem psal (nebo teprve budu psát) já: Provádět, hustý, jít do toho, vyoptimalizovat, efekt...