Vypadá to trochu nelogicky, ale asi to tak bude. Kdekdo už má mobilů několik. Pár takových lidí znám. Také znám několik takových, kteří mobil nemají. Je vůbec možné bez mobilu přežít?

Tak nejprve k těm lidem, kteří mají mobilů několik. Většinou jde o to, že mají mobil služební a soukromý. Obvykle sebou nosí oba a já to nechápu, mě by dva mobily překážely.

Ovšem jeden kamarád má mobily tři. Soukromý, služební a seznamovací. Číslo na ten poslední dává ženám a dívkám, se kterými se seznamuje kdekoliv, třeba na různých chatech a internetových seznamkách, a jeho jedinou obavou je, aby se k tomuto telefonu nedostala jeho manželka.

Dále znám přesně čtyři dospělé lidi, kteří mobil nemají.

Prvním z nich je zaměstnanec jisté státní instituce, který asi skutečně mobil k ničemu nepotřebuje. Ovšem nebrání se tomu a říká, že až to bude opravdu nutné, tak si ho klidně koupí. Zatím však všechno zvládá i bez mobilního telefonu, a nevypadá, že by nevlastnictvím tohoto přístroje nějak trpěl. Tento člověk totiž také zastává názor, že je zbytečné obklopovat se věcmi, které člověk nepotřebuje.

Druhým z nich je dělník v jisté nejmenované automobilové společnosti. Tento člověk mobilní telefon nemá proto, že (aniž by si to byl ochoten přiznat) si libuje ve stavech, kdy je na tom špatně. Vydělává málo peněz, bydlí v polorozpadlém domě, má těžkou práci a dává na odiv, jak je na tom zle. Na změnu tohoto stavu však asi už nemá dost vitality a energie.

Třetím bezmobilníkem je bývalý spolužák druhého zmiňovaného. Jedná se o vysokoškolsky vzdělaného člověka, jehož podivínství dosáhlo neuvěřitelných hodnot. Je to profesionální pesimista, nezaměstnatelný a nepoužitelný v normálním životě. Mobil nemá mimo jiné proto, že... no prostě předvádí svoji výjimečnost, normálním lidem připadá směšný.

Čtvrtým dospělým, který nemá mobil, je moje babička

Dnes ráno, když jsem odcházel do práce, jsem zjistil, že jsem si mobilní telefon zapomněl doma. Měl jsem nejprve nutkání se pro něj vrátit, ale pak jsem se rozhodl, že udělám malý experiment. Nebudu ho dnes používat. Schválně jestli to půjde přežít.

Očekávám dnes následující telefonáty:
1) Od personální agentury. Zase pro mě mají nějaké místo za podmínek, které se nedají odmítnout Jen by mě zajímalo, jak si mě personalistka označila. Tipnul bych si něco jako „komunikativní blonďaté prasátko, ostříhané poněkud nakrátko”
2) Od milovníků nakreslených stromečků a zvířátek. Celá ta záležitost s nimi se posunula trochu dále, jednou o tom budu muset napsat, pohovory v této společnosti jsou velmi konstruktivní a zábavné a ta firma mi začíná být sympatická.
3) Od jednoho odběratele, kterému jsem včera přivezl plné auto počítačového vybavení. Očekávám, že se ozve s tím, že mu něco nefunguje. Ale má na mě i telefon na „pevnou” linku, takže si s tím nemusím lámat hlavu.
4) Od kamaráda, který bude chtít vědět, jestli dneska můžu někam přijít a zúčastnit se jakéhosi sportovního zápolení.

A to je všechno. Myslím, že dnešek přežiji i bez mobilu. Půjde to, stačí chtít!