Dal jsem na doporučení jednoho nejmenovaného skladníka postřehů a navštívil zubaře. Měl jsem tedy možnost porovnat chování a profesionalitu relativně mladého stomatologa v kontrastu s několika zubařkami, které mi spravovaly zuby dříve.

Dříve: Zubařka, asi 50ti letá. Ordinace v budově polikliniky nejmenovaného města.
Domluvím se telefonicky na prohlídce. Třeba na 9:30.
Přijdu v 9:00 a čekám do 11:00. Pak na mě přijde řada.
"Dobrý den."
"Posaďte se, sestro, pište  — šestka vlevo dole, trojka vpravo nahoře."
Aniž by cokoliv dalšího řekla, bere do ruky vrtačku, ani se nezeptá, jestli nechci injekci, a začne mi zub vrtat. Nezeptá se, jestli třeba nechci bílou plombu, prostě vrtá.
Šílená bolest, nevím proč vrtá, co vrtá, vidím jen proužek kouře, který stoupá z mé těžce zkoušené mordy.
Po skončení exekuce (nebo tortury — jiné slovo mě nenapadá) přichází rozloučení.
"Přijďte zase za půl roku, další prosím."
Žádné „nashledanou”.
Připadám si ne jako pacient, ale jako položka v kartotéce, obtěžovatel, kterého je třeba rychle vyřídit a odkopnout.

Divíte se, že nemám rád zubaře? A že jsem se jich bál?

Nyní:
Ordinace na periferii nejmenovaného velkoměsta.
Domluvím se telefonicky na prohlídce. Na 11:00.
Přijdu v 10:58 a čekám do 11:01. Pak na mě přijde řada.
Následuje řada vstupních úkonů, jako rentgen. Tyto úkony provádí asistentka (nebo zdravotní sestra?). Čekám 5 minut, než se fotky z rentgenu vyvolají a pak vstupuji do ordinace.
"Dobrý den."
"Dobrý den, jsem rád, že vás poznávám."
Následuje krátké poučení, čím se zubař bude zabývat, na co se zaměří, proč dělali rentgen.
Pak se podívá na zuby, řekne co se kterým je.
Následně se domluvíme, kdy se zase sejdeme, a co se bude dít. Jak bude postupovat, že mi navrhne několik variant, co s mými zuby dělat.
Stále si připadám jako někdo, kdo je v podstatě vítaný. Kdo není jen položka v kartotéce, ale pacient, který shání pomoc.
Bavil jsem se s tímto doktorem a vysvětlil mu, proč zubaře nemám rád. Popsal jsem mu situaci s tou takyzubařkou. Řekl mi, že má stejné zkušenosti.

Podobné zkušenosti popsal Arthur již dříve zde. Nezbývá, než souhlasit.

To je tak těžké, chovat se k zákazníkovi, pacientovi, klientovi, slušně a vstřícně? Naštěstí je vidět, že to jde.