Koukám na zprávy a protože jsou plné zhovadilostí ("Izrael nemá právo zabít Jásína. Je sice pravda, že Jásín vydával povely k sebevražedným atentátům, ale nikdo nemá právo ho zabít..."), čtu si u toho dnešní Týden. A v něm je zajímavý rozhovor s Blixou Bargeldem, frontmanem skupiny Einstürzende Neubauten.

Doporučuji si rozhovor, nazvaný Ani hovězí, ani kuře přečíst. Dnes už Neubauten nehrají brutální industriální hudbu jako dříve, jejich skladby jsou tiché a pro znalce jejich tvorby „dřív” až téměř překvapivé.

A proč na ten rozhovor upozorňuji? Jednak kvůli postoji Bargelda k moderním technologiím, internetu a nahrávacím společnostem ("Až nahrávací společnosti zahučí do pekla, já plakat nebudu. (...) Nemá to nic společného s pirátstvím nebo stahováním, je to jasná kapitalistická strategie. Investovali do něčeho a teď chtějí nejvyšší možný profit v dohledné době. Mainstream (...) jim to umožňuje, o nic jiného nejeví zájem.")

A pak také kvůli pasáži o koncertu ve Stuttgartu, kterou si dovolím ocitovat ve zkrácené verzi:

BB: Včera jsme hráli ve Stuttgartu a publikum bylo k nesnesení.
Týden: Proč?
BB: Nedokázalo ani chvíli držet huby! V našich písních je dnes hodně tichých míst a pauz: kapela se tedy náhle odmlčí a pauzu překlene žvanění z publika. (...)Někdo se rozhodne, že půjde na koncert, zaplatí za to a pak uprostřed produkce někomu volá mobilem.
Týden: Není to příznak dnešního interaktivního věku?
BB: Spíš je to znak toho, že kolem Stuttgartu žije mimořádné procento idiotů.

Blixo Bargelde, jak Vám rozumím!

(Rozhovor vyšel v časopise Týden, číslo 13, ročník 2004)