Kamarád, který neví, komu vyprávět vtip, který je velmi upřímný při pracovních pohovorech a který neumí prezentovat svou pracovní aktivitu šel jednou k lékaři. Bohužel si zvolil trasu tak, aby mě potkal. Upozornění — příspěvek bude obsahovat jedno ne zcela slušné slovo, konkrétně „hovno”.

Jak jste možná již četli, ten nejmenovaný kamarád má občas drobné zdravotní problémy. Takže si domluvil vyšetření u doktora. Ne psychiatra, ale doktora klasického, nevím přesně, jak se toto odvětví medicíny nazývá.

Protože v tomto příspěvku bude figurovat i moje maličkost, tak jen maličká odbočka k mé kariéře: od roku 1995 se mimo jiné zabývám obchodem s počítači a příslušenstvím, a také se softwarem.

Na jaře roku 1995 se konala ve Veletržním paláci v Praze výstava Repro95. Firma, kde jsem tenkrát pracoval, tam vystavovala. A já prezentoval zvědavým návštěvníkům možnosti nějakého programu.

Zrovna se kolem počítače, na kterém jsem předváděl revoluční možnosti nové verze programu, sešlo několik lidí ředitelského typu. Tedy těch, kteří ve firmách rozhodují o tom, jestli se něco koupí nebo ne. Náhle jsem zahlédl v davu toho kamaráda, o kterém již několikrát byla řeč. On mě také zaregistroval a neomylně směřoval ke mě. Sakra!

Navrhl jsem ředitelským týpkům, ať si na počítači sami vyzkouší progresivní a převratné možnosti softwaru, a čekal jsem, čím mě podivínský kamarád zase překvapí. A on nezklamal.

"Nazdar", pozdravil.
"Nazdar, co tady děláš?" odpověděl jsem.
"Ale, jdu k doktorovi."
"Aha. A copak ti je? A k jakému doktorovi jdeš?" zeptal jsem se. A otázka byla nevhodná! Protože:
"Na nějaký vyšetření. Ten doktor mi řikal, že si mám sebou přinýst hovno, tak ho tady v tý tašce nesu" zahalekal dost nahlas, aby bylo jisté, že ho neuslyším jen já, ale všichni do vzdálenosti minimálně 10 metrů.

Ohlédl jsem se, a viděl odcházejíci manažery a ředitele, kteří jen kroutili hlavou a tvářili se poněkud znechuceně.

Umíte si představit tu situaci? Já uzavírám byznys, jednání na vysoké úrovni, mluví se o investicích za velké peníze, a do toho přijde týpek s hovnem, no to se nedalo.

Ale — co jsou ti manageři vlastně zač? Co to je za bábovky, když už před nimi člověk nemůže ani pronést tak normální slovo, jako hovno?

Tento příspěvek je autentický. Celá událost se přihodila mě, ne nějakému kamarádovi bratrance mého bývalého spolužáka.

Pokračování příště.