.: Rychlé menu: navigace .:. odkazy .:. kategorie .:. vyhledávání .:. archivy .:. autoři :.  

02.05.2003



Před pár dny jsem na nějakém weblogu, už si nepamatuju u koho, zahlédl cosi o OpenSource a důvodech, proč ho lidé píší. Dovoluji si nabídnout vlastní pohled.
K napsání této úvahy mne přiměla následující historka (psal jsem ji tu v komentářích, tak se omlouvám těm, co ji tam už četli): Přišel kolega, že chce domů na počítač Word a Excel a že ho chce legálně. Řekli jsme mu cenu a on se ošíval, že je to moc (má pravdu). Tak jsme mu navrhli OpenOffice. On nám nejprve nevěřil, že je něco zdarma. Pak ho přepadlo podezření, že když je to tedy opravdu zdarma, že to bude nějaký šmejd — tak jsme mu ten OO předvedli. Líbil se mu. Zareagoval ovšem přesně v „obchodnickém” duchu: „To dávaj zdarma proto, aby nalákali lidi, aby to co nejvíc lidí začalo používat, a pak to zpoplatněj!” (zůstává nevyslovený dodatek: „Přece nemůže někdo dělat něco dobrého pro lidi úplně zadarmo!”)
Zde je můj pohled na věc: Já sám jsem začal programovat v roce 1986 na ZX Spectru. Tenkrát bylo softwaru málo a tady v ČSSR byl zadarmo. Prostě se kradl! Spousta nadšenců v té době psala utility, hry, editory, návody a cojávimcoještě s vědomím, že za to nikdy neuvidí ani korunu. Princip byl podle mne jednoduchý: Ten program byl potřeba, tak jsem ho napsal a měl jsem dobrý pocit, když se mi za pár měsíců ozvali z druhého konce republiky s tím, že je výborný a že by měli pár návrhů na zlepšení...
Socík skončil, začal kapitalismus a začalo se za programy platit, ovšem nadšenci zůstali. A fungují stejně: Umí programovat, vidí něco, co buď není nebo co je špatně (nefunkční/drahé), tak napíšou svou verzi a dají ji do oběhu zdarma, bez nároku na odměnu, jen s tím vědomím, že jejich dílo je pro lidi užitečné. Příkladů je dost a dost. Ať je to čistý freeware nebo všelijaký „cardware”, „giftware” apod., myslím si, že primární odměna autora je „dobrý pocit z dobře vykonané práce”. Na druhém místě je masáž vlastního ega ("můj program má už tisíc uživatelů", „Dokázal jsem napsat obdobu tohoatoho, a to moje je rychlejší, menší a umí toho víc”).
Takže kdo jsou autoři freewaru? Podle mně se nedá odpovědět jednoznačně, lze jen nalézt několik společných atributů: Jsou to většinou nadšenci, jejich práce je baví a je pro ně spíš zdrojem radosti než peněz, v zaměstnání nejspíš nejsou na vedoucím místě a k problémům se staví stylem "Radši si to udělám sám...".


Zadal Arthur Dent, 02.05.2003 9:09:04, 3 komentáře...,
TrackBack URL tohoto příspěvku je http://www.maly.cz/tb.php/95

Zpět na článek

HotLinks
Reakce na jiných stránkách (TrackBack)
Prevazne Neskodny...: Generál Failure jede skrz vesnici,
Zobrazit komentáře v chronologickém pořadí

 - White dog

Ve všech oborech, nebo téměř všech oborech lidské činnosti se vyskytují lidé kteří jsou ochotni něco dělat zadarmo. To je dobře.
Dobře je i to že v každé oblasti lidské činnosti jsou lidé kteří si za své produkty a služby nechávají platit.
Doplňuje se to a vývoj jde dopředu.
    


doba minula doba pekna - rony

no pravda, ono ti co pisu "zadarmo" maju zasa take zamestnanie, ktore im to umoznuje a podporuje.

poznam ludi, co pisu aj do linuxoveho jadra, nejake drobnosti a robia to viacmenej z prestiznych zalezitosti, kedze v tejto branzi neexistuju tie A4 diplomy hrdinov soc.. ehm.. certofigovanych inzinierov ms {wink}.

pre sinclair/didaktik som po revolucii robil nejake komercne veci aj ja, a musim povedat, ze skor som mal pocit, ze predaj nasich veci isiel celkom uspokojivo, ta komunita ludi, aspon ta lepsia cast si pokladala za povinnost ten program si kupit, lebo nas poznali, vedeli, ze sme zo Slovenska a ze ta suma, ktoru pytame nie je zdieranie, len potrebujeme aj my mat akusi satisfakciu. navyse sme nerobili ziadne "podvody" typu premalovanie fasady nejakeho zahranicneho sw, ale povodny software, ktory aj nam citelne chybal, nic vypocitave, co sme ani my vlastne nepouzivali.

neposlednym dosledkom celeho toho bolo, ze som sa velmi dobre pocvicil v mysleni strojoveho kodu, uspornost pisania a to je len dobra skola na spekulantske myslenie neskor. nehovoriac o principoch vyvoja vacsich projektov pre male pocitace, niekedy mi podobne vyvojove prostredia chybaju aj teraz (aj ked uz sa zacinaju mnozit metody pri ktorych sa pouziva napr. virtualny stroj a pod.)

doba za sociku bola divna, tam sa dalo programovat naozaj len ako nadsenec.
ale poznam z tej doby par komercnych projektov, ktore napr. pre PMD 85 velice dobre isli.
    
HotLinks
Zpět na článek