Už jsem tu psal o svém pohledu na odborné časopisy, konkrétně na Chip. Zmínil jsem se o tom, že jsem váhal mezi Chipem a Softwarovými novinami a vybral si Chip. V komentářích se mi po čase ozval pan Ivo Minařík, šéfredaktor SwN, a nabídl mi, že mi zašle SwN, když mu na oplátku napíšu jakousi „recenzi”, tedy co se mi líbilo a co ne. Dohodli jsme se, on mi poslal dokonce dvě čísla (děkuji!!!) a tady je ta recenze...

Na úvod by bylo dobré napsat čím se zabývám, aby bylo možno posoudit, jestli je produkt správně směrován. Jsem programátor. Programuji hlavně webové aplikace v PHP. Pokud potřebuju napsat nějakou win aplikaci, sáhnu po Delphi (protože si nehodlám pamatovat, jestli se nějaká proměnná v MSVC právě tento týden nazývá lpszWNDCAP nebo jestli to je nedej Bože HWND.lpszCaption a taky proto, že je v Delphi návrh mnohem pohodlnější). Krom toho mne zajímají věci spojené s šifrováním, s kompresí, mým koníčkem jsou operační systémy a když můžu, tak si napíšu něco v assembleru. Jinak jsem zaměstnán jako (řekněme) PC technik a mou náplní práce je cokoli od výměny vadného disku přes nastavení routeru až po nastavení a instalaci mailserveru. A když mám volno, vezmu do ruky pájku a stavím si různé věci s integrovanými obvody, s jednočipy (51, Atmel, PIC) a vůbec si tak „bastlím” a programuji pro radost.

Jsem ovšem také individualista, nejsem „týmový hráč”. Na Invex nejezdím, s lidmi „z branže” se osobně nestýkám (to spíš po ICQ), ignoruji odborné konference, semináře či workshopy a i jinak jsem nepoužitelný pro tuhle dobu. Nepodlehl jsem ani módnímu trendu poslední doby: Kupovat věci co nepotřebuju za peníze co nemám...

Jak je vidno, tak má práce i mé koníčky patří mezi takové, u kterých se člověk musí neustále něco učit, studovat, zkrátka shánět informace. Otázka KDE shánět informace není pro mne nijak kritická — Internet je mým denním chlebem a Google na něm hraje roli Poličanu a plátku sýra. Jsou ovšem chvíle, kdy se člověku nechce hrbit u počítače — a právě v tu chvíli ocením časopis, který si můžu číst v posteli v leže. (Upozorňuji, že komentáře na téma „Kup si notebook” nebo „Surfuj z PALMu” budu rovnou mazat!)

Chip jsem nazval „spotřebitelským časopisem”. Spotřebitelský časopis má z mého pohledu následující atributy: Je zaměřen na určitou cílovou skupinu, obsahuje velké množství reklamy pro tuto cílovou skupinu a je v něm velká část prostoru věnována recenzím výrobků (či návodů k nim) pro danou cílovou skupinu. Z tohoto hlediska vzato jsou Softwarové noviny rovněž spotřebitelským časopisem. Proč? Vezmu to číslo po čísle, článek po článku...

Číslo 10/2004 začíná úvodníkem šéfredaktora (alespoň jsem si přiřadil obličej ke jménu). Následují krátké zprávičky dvojího druhu: Buď jsem je četl na webu (např. o spamovém zákonu) nebo mě nezajímaly (Comfor vstupuje na Slovensko). Následuje první spotřebitelský článek: Srovnání účetních programů (16 stránek včetně reklamy). Pro mne naprosto nezajímavé — nepoužívám, neinstaluji, mí zákazníci mne s tím neobtěžují a pokud ano, odkazuji je na výrobce.

Další článek — Deratizace počítače — představuje program AdAware, který několik let používám. Tudíž článek pro mne nezajímavý. Další článek jsem přeskočil už po přečtení perexu. Spojení slov Macromedia, Vizuální průvodce a Multimediální návod mě dostatečně vyděsilo. Ještě letmý pohled na obrázky a vidím, že tohle potřebovat určitě nebudu.

Virtuální tlumočník... Od doby, kdy jsem četl komediální překlad Wikipedie, mám k překladatelským programům vyhraněný vztah. A „příklady překladů”, zmiňované v článku, mi ho nijak nezměnily, takže jsem ani dál nečetl.

Dozorce aneb Startup Organizer — přečetl jsem perex a udělal si rychlý úsudek (spíš odsudek): „Další z řady děsně užitečných utilit, které využiju maximálně třikrát do roka a pak akorát leží na disku a zabírají místo.” Ve svých Program Files mám takových mrtvolek spousty; občas je vyhazuju a nestačím se divit. Dál jsem nečetl.

Článek o Paint Shop Photo Album 5 začíná slovy „Fotoeditačních programů není nikdy dost”. Ne, myslím že jeden jediný, Ten Nejlepší, stačí a všechno ostatní je akorát ucpávka volných megabytů. Skok...

Následuje notebook, nějaký palmtop, fotoaparát, scanner, projektor, tedy výrobky, které buď mám nebo nepotřebuju. Zaujalo mě Sony Vaio — ten článek jsem si přečetl. Kupovat to nebudu, ale jsou tam hezké nápady. Digitální vizualizér o dvě stránky dál mě zaujal vzhledem — říkal jsem si „Proč je v SwN fotka takhle divný lampičky?”

A jedeme dál: Návod k Symantec Norton Security, nepoužívám, přeskakuji. Astaro Security Linux — čtu perex a přeskakuju na konec článku (proč extra distribuci za peníze, když si mohu nakonfigurovat existující zdarma?) ADSL router — článek o něm jsem si přečetl celý, protože se podobnými hračkami zabývám v zaměstnání.

Tipy triky techniky: S podobnými rubrikami je problém. Buď popisují programy, které nemám, nebo popisují chyby, které jsem neviděl, nebo ukazují užitečné triky — které ovšem buď nepotřebuju nebo je znám nebo je za chvíli stejně zapomenu. V takové rubrice nikdy nebývá řešení nečeho, co opravdu potřebuju...

Linux jako druhý OS — prolétám očima, ne, nic nového. Seriál o data miningu — to jde mimo mne... Přečetl jsem si odstavec, nic mi to neříkalo, připomínalo mi to vykomunikovaný newspeak menedžrů. Historie výpočetní techniky — přečetl jsem si to podobně jako si přečtu článek o vývoji střelných zbraní. Jde o technologickou historii, a ta bývá zajímavá. Architektura řízená modelem mi zní stejně cize jako Data Mining — čtu perex, první odstavec, druhý odstavec, přeskakuji na konec ("MDA je především o zjednodušení a tím i o zlevnění údržby...") a otáčím list.

Ochrana a zabezpečení dat — nejprve právní žblepty, pak „Bezpečnost pohledem správce sítě”, pak cosi o firewallech... Celkem 13 stran, kde jsem se nedozvěděl sice nic nového ani podstatného, ale podobné repetitorium čas od času nezaškodí.

Článek o Tescu byl zajímavý — ale opět spíš jako kuriozitka, ne proto, že by mi přinesl něco pro praxi. Stejně jako článek o Philipsu. Invex přeskakuji.

Úvahy, fejetony, glosy nebo jak to nazvat čtu pravidelně. I když mám dojem, že jsem Vzpomínky starého zbrojnoše už někde četl... Článek o MRAM je zajímavý, závěrečný přehled literatury je pro mne asi nejhodnotnější věc v celém časopise — upozorňuje mne na (doufám) nové knihy z oboru...

Kdybych měl hodnotit SwN jen podle tohoto čísla, dopadly by bídně — zaujaly mne spíš „společenské” články než články „odborné”. Jenže v přehledu článků v dalším čísle mne něco zaujalo — tak jsem si řekl, že počkám. A čeho jsem se dočkal?

(Pokračování...)