Všeho s mírou. Demagog — z řeckého „vůdce lidu”, později pejorativně člověk, který účelovou argumentací a propagandou chce strhnout masy za každou cenu. Slovník filosofických pojmů
Fanatismus — (z latinského fanatus, posedlý, ve vytržení; od fanum, svatyně), postoj člověka, který svým názorům a zájmům přikládá absolutní, pseudonáboženský význam a chová se podle toho zejména k odpůrcům. Slovník filosofických pojmů
S demagogií i fanatismem se jistě každý z nás někdy setkal. Stačí se podívat na rozhovor s jakýmkoliv politikem, celebritou, náboženským vůdcem (pozor, i ateismus je svým způsobem náboženství) a podobně.
Přestože mě mnozí považují za fanatika, domnívám se, že tomu tak není. Fanatik není přístupný cizím názorům a své názory nemění. Což naštěstí není můj případ.
Ale abych byl konkrétní, krásný a úsměvný příklad demagogie jsem objevil zde.
Neupírám autorovi jeho přesvědčení. Vážím si každého kdo má svůj názor. Ale na těchto stránkách se setkáváme s typickými prvky demagogického vyjadřování. Typická jsou zejména následující spojení:
a) Mnozí si myslí to a to, ale ve skutečnosti je to jinak. (Bez důsledného a logického vysvětlení).
b) Je všeobecně známo, že...
c) Již tisíce vědců tvrdí, že...
d) Tisíce laboratorních pokusů dokázaly, že...
e) Nikdy se nepodaří potvrdit (dokázat, vyvrátit) to a to...
No a pokud autor udělá www stránku, kde se v hlavičce objeví heslo „Jen idiot může věřit, že se neživá hmota sama...”, tak jde o demagogii a fanatismus nejvyššího kalibru.
Nemám nic proti lidem zastávajícím teorii, že život vznikl sám od sebe. Stejně tak nemám nic proti jejich názorovým odpůrcům. Nevysmívám se zastáncům teorie „Velkého třesku” stejně jako nepovažuji nutně za hlupáky odpůrce této teorie.
Ale nazývat někoho kvůli jeho přesvědčením idiotem znamená, že není něco v pořádku.
A dále ještě některé příklady demagogie — například používání velmi odborného názvosloví v neodborném textu, dávání nesmyslných příkladů:
a) Neživá příroda neumí podchycovat neperiodické fluktuace s nižší entropií
b) Na úvod si uděláme malý myšlenkový pokus: raketoplán doveze mrtvolu člověka na Mars, kosmonauté ji tam položí do vody a odletí. Dali jsme evoluci skvělý start: již hotové biomakromolekuly života. Bude se nějaká část této mrtvoly, alespoň jedna její buňka, vyvíjet? Každý chemik a biolog ví, že nikoli! Pomohou v tom nějak miliony let? Ani trochu! Proč tedy věřit pohádce, že se kdysi dávno, za mnohem horších podmínek, mrtvá anorganická hmota vyvíjela až k živé buňce, a pak ještě dál až k celé živé přírodě a člověku? Proč ani v náznaku nic takového dnes už nikde nepozorujeme?! Řeknu vám to: Protože celá evoluční teorie je jen jedna velká pseudovědecká lež a moderní náboženství.
Co si o tom mám myslet? Znám mnoho přesvědčených křesťanů — katolíků, Jehovistů a dalších. Žádný z nich ale není fanatikem (ani ten Jehovista ne). Znám plno „materialistů” a „ateistů” a mohu zodpovědně prohlásit, že je mezi nimi mnohem více fanatiků než mezi tzv. věřícími lidmi. Ale je mezi nimi i mnoho rozumných.
A k autorovi výše citovaných blábolů: jsem pevně přesvědčen, že kdyby takových bylo více, dodnes hoří na hranicích kacíři a země je placka.