Máte dojem, že to, co je běžné, je i správné? My, realisté všedního dne, jsme o tom přesvědčeni!

Chceme-li obstát v dnešní době, musíme se řídit následujícími tezemi:

- Svět je tvrdý a nepatří do něho jakýkoliv idealismus.

- Výrazy jako „morálka” a „spravedlnost” jsou jen prázdná slova, ten kdo se jimi zaštiťuje je blázen. Ve skutečnosti je důležité pouze to, kdo přežije. A přežije ten, kdo v tom umí líp chodit. Morálku a spravedlnost je nutno nahradit zákonem přirozeného výběru, protože v přírodě přežívá ten silnější.

- Je nesmysl ohánět se zásadami nebo slušností. Za to si nic nekoupíme, naopak ti slušní jsou vždycky převálcováni těmi neslyšnými. Takže volba, jestli být slušný nebo neslušný, je snad jasná...

- Je nám jedno že se krade, protože s tím stejně nemůžeme nic udělat. Když ukradnou něco nám, ukradneme my zas jinému — a není co řešit.

- Je nám jedno že se lže, protože s tím stejně nic nenaděláme. Navíc pravda a lež jsou jen subjektivní pojmy.

- Pokud spousta lidí lže a krade, není nic špatného na tom, že i my budeme lhát a krást. Svědomí? Pche! Svědomí je v evoluci naprosto kontraproduktivní a v běžném životě škodí, protože brání jedinci ve zdravém a nutném sebeprosazení.

- Co nemůžeme změnit, to musíme snášet, důležité je najít si nějakou kompenzaci, která nám na druhé straně vrátí to, co na té první ztratíme.

- Není třeba dělat něco pro druhé. Je potřeba dělat v první řadě pro sebe, druzí ať se o sebe postarají sami. Nám taky nikdo nic zadarmo nedá!

- Proto například není potřeba ve dne v autě svítit, protože stejně neuvidíme líp!

- A když sousedovi budou vykrádat byt, nám to může být jedno, protože to není náš byt a navíc — kdybychom něco udělali, uškodili bychom sami sobě.

- Víme, že nikdo nedělá nic jen tak, vždycky je za tím nějaký skrytý zájem — materiální nebo i osobní.

- Musíme být za každou cenu asertivní, protože pokud nejsme asertivní, tak ti, co jsou, nás vytlačí od zdrojů, příležitostí, informací...

- Musíme vycházet z toho, že všichni se chovají stejně jako my, proto například

- v bojích nestačí pouze zvítězit, je třeba protivníka zničit! Abychom mohli vyhrát, musíme přeci někoho porazit! Neuznáváme teorii her s nenulovám součtem! Každá hra je hra s nulovým součtem a náš zisk je vždy roven ztrátě soupeřů.

- Jsme přesvědčeni o tom, že je zbytečné chodit k volbám, protože náš hlas stejně nic nezmění.

- Ten, kdo s námi nesouhlasí, je blázen. Pokud nás dokonce přesvědčuje o opaku, je to fanatik! V diskusi s takovým tvorem je potřeba mu na rovinu říct, že jeho „boj za ideály” je stejný fanatismus jako předvedl Adolf. (Pozor, nejmenovat přímo Hitlera!)

Pokud se budeme těmito body řídit, budeme úspěšní v životě, budeme mít peníze, byt, auto, budeme si zkrátka slušně žít. A ti co se takto chovat nebudou stejně skončí jako socky, protože jsou nepraktičtí a kvůli své zaslepenosti falešnými ideály se v tomhle tvrdém světě nikdy neprosadí!

My totiž víme, jak to je!


Za inspiraci děkuji Bivojovi, za ten termín Pixymu.