Psát o lidech, které osobně znám, je poněkud ošemetné. Třeba by si mohli moje příspěvky přečíst, poznat se v nich a v horším případě by mi mohli rozbít papulu. Ale nedá mi to. Člověk, který neví, komu vyprávět vtip má talent i na jiné věci. Třeba se skvěle neumí ucházet o práci. Pokud tedy máte před důležitým pracovním pohovorem, zde je návod.

Tento člověk, inženýr ekonomie, se ucházel o nějaké místo v bance. Pracovní pohovor dopadl celkem úspěšně. Nakonec se ho personalistka zeptala:
"A co zdraví, máte nějaké problémy?"
"Ani ne, jen mě občas pálí v řiti."
Dovedu si živě představit výraz té dámy... Nakonec se však vzchopila a odpověděla:
"Aha. No, málem bych zapomněla, ještě si zajděte na psychiatrické vyšetření."
Ten pán (samozřejmě že ho nebudu jmenovat) se sebral a skutečně si zašel za psychiatrem. Nechal si napsat nějaký posudek a zase se vrátil do té banky k té personalistce.

Její překvapení muselo být jistě veliké.
"Copak nám zase nesete?"
"Tady nesu posudek od psychiatra!"
"Cože? Vy chodíte k psychiatrovi? Tak to se nezlobte, ale lidi, kteří potřebují psychiatra my u nás nezaměstnáváme."

Tato historka vypadá poněkud nepravděpodobně. Nespadá však do kategorie spolupracovníkovi bratrance mého kamaráda se stalo....
Tuto příhodu mi totiž vyprávěl přímo ten, kdo ji prožil. No řekněte sami, není to kouzelá historka? Navíc pravdivá.

Pokud bude zájem, může přijít pokračování, tento člověk se pochopitelně o místo ucházel i jinde...